Úvod | Genetika populací | Fenotypová diverzita a VG | Měření VG | Organizace VG v populaci | Nenáhodné páření |
Dynamika populací | Mutace | Migrace | Selekce | Genetický drift |
Úvod | Základy statistiky | Regrese a korelace | Úvod QG | Kvantitativní vlastnosti | Koncept QG | Působení genů |
Úvod | Gen. parametry | Matice | Lineární modely | Odhady gen. parametrů |
Úvod | QG ve šlechtění | Pricnipy šlechtění | Postupy ve šlechtění | Plemenná hodnota | Teorie selekce | Odhad plemenné hodnoty |
Úvod | QG x MG | Genetické markery | MAS | Markery a BLUP | Mapování QTL | Souhrn
Souhrn | Závěrečný test |

Genetické základy šlechtění - Etapy vývoje metod OPH

small logo

Etapy vývoje metod odhadu plemenné hodnoty

Významné osobnosti z vývoje metod OPH:  Fisher; Lush a Hazel; Robertson; Henderson.

1. Selekční indexy pro OPH jedince

  • lineární funkce, více informací do 1 čísla (index)
  • vypočítaná hodnota – selekční kriterium
  • první SI pro hospodářská zvířata – Hazel (1943), rozvinul Henderson (1963) – MNČ

Kroky:

  1. Očištění podkladů od systematických vlivů prostředí („chovatel“) – problém nevybalancovanosti údajů, nebere v úvahu genetické rozdíly mezi zvířaty.
  2. Výpočet SI z očištěných údajů pomocí genetických parametrů, u více vlastností stanovit ekonomické váhy (nejlepší lineární předpověď BLP je jen za předpokladů, které nebyly splnitelné:
    • nejsou systematické prostřeďové efekty nebo jsou eliminovány,
    • nejsou fixní genetické rozdíly mezi skupinami selektovaných jedinců (patří do populace se stejnou střední hodnotou),
    • známe variance a kovariance PH a nezjistitelných prostřeďových efektů.

2. OPH plemeníků na základě užitkovosti potomků

  • zavedení umělé inseminace – tisíce jedinců
  • původně dvě metody
  • Robertson a Rendel (1954)
    • Porovnání užitkovosti dcer jednoho plemeníka s užitkovostí vrstevnic (contemporary comparsion).
    • Ve stejném roce, věku, období, na 1. laktaci.
  • Henderson et al. (1954)
    • Porovnání užitkovosti dcer jednoho plemeníka s užitkovostí všech stádových vrstevnic po jiných plemenících (průměrnou užitkovostí stáda) (herdmate).
    • ve stejném roce a období.

Nezohledňovalo se:

  • Není interakce mezi plemeníkem a stádem.
  • Nezohledňovalo se, zda vrstevnice jsou po prověřených býcích či testantů; různé linie, rodiny, typy kříženců, věkové skupiny.

3. BLUP pro OPH

Zavedení lineárních modelů s pevnými a náhodnými efekty. Nejedná se o nejlepší odhadnuté hodnoty myslitelné, ale o nejlepší ze všech lineárních a nevychýlených hodnot.

  • Nevybalancované data
  • Lze odhadnout variance i kovariance
  • Výkonné počítače a programy
  • Systematické efekty rozdělit na náhodné a pevné
  • Henderson (1963, 1973)
  • Využívána od 70. let (u nás od konce 80.)
  • U skotu
    • otcovský model (sire model)
    • mateřský model (dam model)

 BLUP je předpověď a vztahuje se k jedinci nebo ke skupině (náhodné efekty)

4. BLUP – AM (Henderson 1988)

Jedná se o individuální model – animal model (Quaas a Pollak, 1988)

  • Komplexnější využití pro OPH všech jedinců v populaci současně, ale i jejich budoucích potomků
  • Je více AM, aplikovatelné na různé situace a struktury dat, na více vlastností
  • Rozpracováno pro všechny druhy HZ
  • Standardní metoda OPH ve vyspělých státech
    • hodnotí se každé zvíře samostatně a současně v závislosti na příbuznosti s ostatními jedinci hodnocené populace
    • každé zvíře má svou rovnici
    • spojení rovnic pomocí úplné aditivně genetické matice příbuznosti (velmi náročné na PC – využití až v poslední době)
    • modelově lze řešit systém rovnic BLUP AM pomocí inverze matic
    • pro rutinní výpočty se řeší iterativními postupy
    • jednoznačné zvýšení přesnosti OPH

Vlastnosti OPH|Zpřesnění OPH

Aktualizováno: 07.10.2008

O nás | Mapa webu | Kontakt | ©2008 TGU