Základní pojmy

Šlechtitelské experimenta Mendela v 19. století vedly k založení modení genetiky. Mendel křížil rostliny hrachu s rozdílnými alternativními znaky a navrhljednoduchou teorii, která vysvětlovala pozorované frekvence výskytu rozdílných variant znaků z generace na generaci. Podle současných znalostí můžeme usoudit, že jeden gen s kvalitativním efektem kóduje konkrétní znak. Pokud je však vlastnost kódována mnoha geny s kvantitativním efektem, pak individuální efekt jednotlivých genů prakticky nelze odlišit. Disekce kvantitativní variability do mendelistických faktorů je obtížná na základě pouze fenotypové informace.

Více se v současné době zajímáme hledáním genů, které mají významnější vliv na vlastnosti důležité z ekonomického hlediska. Tyto geny se nazývají geny kvantitativních vlastností (QTG) nebo geny velkého účinku. Pokud máme jen důkaz o genu velkého účinku, ale neznáme jeho lokalizaci, pak se označuje jako lokus kvantitativních vlastností – QTL. Takže se předpokládá, že kvantitativní vlastnost je podmíněna mnoha geny malého účinku a několika málo geny velkého účinku. Mapování QTL je jednou z hlavních aktivit genetického výzkumu, kde se propojují oblasti molekulární genetiky a genetiky kvantitativních znaků. Pokud je prokázána asociace variability genetického markeru či QTL s variabilitou kvantitativní užitkové vlastnosti, lze tento marker využívat ve šlechtění pomocí selekce s podporou markerů či genů (MAS/GAS) a zavedení genů do populace (MAI).

 

 

Aktualizováno: 09.12.2008