Plemenná hodnota

Plemenná hodnota a genetické založení

Základem efektivního šlechtění je objektivní stanovení plemenných hodnot plemenných zvířat a na ně navazující připařování vybraných jedinců.
Užitkové vlastnosti jsou převážně kvantitativního charakteru a na jejich manifestaci se podílí genetické založení a chovatelské podmínky. I když jsou první výsledky mapování genů takovýchto lokusů (QTL), celé genetické založení nelze zatím pro takovéto komplexní vlastnosti (jako jsou užitkové) zjistit. Lze zjistit rozdíly mezi užitkovostmi způsobené různými genotypy. Tyto rozdíly jsou odhadnutelné. (Genetické založení je neodhadnutelné!)

Plemenná hodnota je základní parametr šlechtění. Jedná se o odhad genetického založení jedince (jeho jedinečný genotyp) vyjádřené odchylkou v užitkové vlastnosti od průměru vrstevníků. Jedná se o odhad (pouze určitý stupeň jistoty). Protože je to odchylka, je vyjádřena relativním číslem, které se vztahuje jen k populaci na které byla odhadnuta. Nelze jí bez korekcí přenášet do jiných podmínek a populací (např. mezi státy).

Vychází se z testace a kontroly užitkovosti ve stejných podmínkách, kde si zvířata dělají navzájem vrstevníky. Cílem je pomocí plemenné hodnoty odhadnout rozdíly v genetickém založení jedinců co nejpřesněji.

Faktory ovlivňující užitkovost

P = G + E

Touto rovnicí začíná každá učebnice kvantitativní genetiky. Naměřená vlastnost kvantitativní povahy je výsledkem působení genetických a prostředím podmíněných faktorů.

Genetické vlivy zahrnují vlastní genetickou hodnotu jedince, způsob křížení, způsob selekce, vliv plemene, …
Systematické vlivy prostředí představují chovatelské prostředí nebo souhrnně vliv chovatele (rok, sezóna, úroveň výživa, chov, stádo, umístění ve stáji, individuální péče, …).
Náhodné nekontrolovatelné vlivy prostředí jejichž působení nelze kontrolovat, ovlivňovat ani předvídat.

Všechny tyto faktory působí společně, přímo či nepřímo, a mohou spolu interagovat vzájemným působením a vytvářet vlastní užitkovost jako závisle proměnnou (je závislá na faktorech, které ji ovlivňují). Interakce genetické informace a prostředí může působit na závisle proměnnou užitkovou vlastnost přímo nebo přes doprovodné proměnné (věk zvířete, hmotnost, …). Jako doprovodné proměnné mohou být dílčí vlastnosti, které korelují s užitkovou vlastností.

Geny podmiňující užitkovou vlastnost přenesených od otce a matky mají převážně aditivní působení. Část genetické informace podmiňující vlastnost má neaditivní charakter způsobený interakcí alel rodičovských gamet za vzniku heterozního efektu. Efekt rodiče lze rozdělit na vliv plemene či linie a odchylku jedince v této populaci.
Interakce genotyp x prostředí představuje specifický projev určitého genotypu v konkrétním prostředím. Projevuje se přímo v užitkovosti, ale také v hodnotách doprovodných proměnných. Tato interakce určuje specifitu plemene pro určité prostředí.

Odhad plemenné hodnoty (OPH) – je proces očištění genetických vlivů působících na užitkovost od činitelů NEGENETICKÉ povahy a vše ostatní odstranit z vlivu [Chceme odhadnout „genetické založení“, ale zbytek nesmíme vymazat – zapomenout (brát to v úvahu)]. Na základě závisle proměnné užitkovosti chci odhadnout genetické založení jedince. To se provádí organizací testace zvířat a jejich matematickým vyhodnocením.

Pomocí PH můžeme stanovit přímý účinek genotypu jedince na vlastní užitkovost a to genů s aditivním účinkem (neaditivní genetické působení se eliminuje).

Pro hodnocení genetické úrovně jedince a jeho případné zařazení do plemenitby nelze používat přímo naměřenou užitkovost – ta vyjadřuje úroveň chovatelského prostředí. Selekce se již několik desetiletí provádí na základě OPH – odhad odchylky genetického založení. 
Systematické vlivy prostředí ovlivňují naměřenou užitkovost více než plemenná hodnota. I malá chyba při odhadu působení systematických vlivů prostředí nebo chybná korekce tohoto vlivu může ovlivnit přesnost odhadu PH.
Kolik % proměnlivosti můžeme šlechtit ?

• dle jednotlivých činitelů ovlivňujících fenotypový projev užitkové vlastnosti
• proměnlivost vlastnosti (mléčná užitkovost) mezi zvířaty je ze 60 % ovlivněna chovatelem
• zbývajících 40 % je fenotypová proměnlivost mezi zvířaty
  • při h² = 0,25 jsou ¾ proměnlivosti z této části způsobeny náhodným nekontrolovatelným prostředím
  • ze schématu níže vyplývá, že lze využít 10 % (¼)  proměnlivosti pro šlechtění

Genetická proměnlivost je využívána šlechtitelem i chovatelem. Proměnlivost způsobená prostředím může ovlivnit jen chovatel úpravou prostředí. Přes malý podíl genetické proměnlivosti z celkové fenotypové, je intenzivně využíván a hodnocen jako genetický zisk. Těch 10 % je sice malá část z celkové proměnlivosti, ale stojí za to (ekonomicky).

O odhadování plemenné hodnoty.