Úvod | Genetika populací | Fenotypová diverzita a VG | Měření VG | Organizace VG v populaci | Nenáhodné páření |
Dynamika populací | Mutace | Migrace | Selekce | Genetický drift |
Úvod | Základy statistiky | Regrese a korelace | Úvod QG | Kvantitativní vlastnosti | Koncept QG | Působení genů |
Úvod | Gen. parametry | Matice | Lineární modely | Odhady gen. parametrů |
Úvod | QG ve šlechtění | Pricnipy šlechtění | Postupy ve šlechtění | Plemenná hodnota | Teorie selekce | Odhad plemenné hodnoty |
Úvod | QG x MG | Genetické markery | MAS | Markery a BLUP | Mapování QTL | Souhrn
Souhrn | Závěrečný test |

Genetika populací - náhodný genetický drift v malých populacích

small logo

Náhodný genetický drift

Sníží-li se výrazně velikost populace, začne se uplatňovat disperzivní proces, který mění frekvence alel v malých populacích nesystematickými, náhodnými procesy. Proces neúplného náhodného předání genů z jedné generace do druhé se nazývá náhodný posun (genetický drift). V malých populacích v důsledku náhodného výběru vzorku mezi gametami (chyba výběru) dochází ke změnám v četnosti alel (náhodnost evolučního procesu). Čím menší výběr, tím větší je jeho chyba. Velikost genetického driftu je dán variabilitou s2 a jeho velikost se určuje směrodatnou odchylkou s. Nelze předpovědět směr změny frekvencí alel, pouze velikost, rozsah této změny!

  • variance: variance (n - počet jedinců v populaci)
  • směrodatná odchylka: směrodatná odchylka - drift (2N - počet alel v populaci)

Pomocí směrodatné odchylky se popisuje rozsah náhodného genetického driftu. Ze vzorce je zřejmé, že jeho velikost je dána frekvencí alel a velikostí populace. Genetický drift je tedy úzce spojen s inbreedingem a jeho průvodními jevy:

 

Účinek genetického driftu po jednu generaci podle různých frekvencí alel a různých velikostí populace:

Velikost populace N Počet gamet 2N Směrodatná odchylka (s) rozptyl při 95 % pravděpodobnosti
p = q = 0,5     plus minus2s
5 10 0,16 0,18 - 0,82
50 100 0,05 0,40 - 0,60
500 1000 0,016 0,468 - 0,532
p = 0,3 q = 0,7     p
5 10 0,145 0,01 - 0,59
50 100 0,046 0,208 - 0,392
500 1000 0,0145 0,271 - 0,329

 

Předpoklady modelu náhodného genetického driftu:

  • Diploidní organizmy
  • Pohlavní rozmnožování
  • Nepřekrývající se generace
  • Mnoho nezávislých subpopulací,
  • každá s konstantní N
  • Náhodné páření v každé subpopulaci
  • Není migrace mezi subpopulacemi
  • Není mutace
  • Není selekce

Demonstrace náhodného genetického driftu v populaci 6-ti diploidních jedinců po 7 generací.

drift

V extrémním případě (minimální velikost populace) může vést genetický drift k náhodné fixaci jedné alely a eliminaci druhé (viz grafy níže).

Simulace genetického driftu

První simulace genetického driftu

Počáteční frekvence alely A je p = 0,5

Počáteční frekvence alely a je q = 0,5

Počet generací 1 - 100

a) velikost populace 100 jedincůgenetický drift 100n

b) velikost populace 5 jedincůgenetický drift 5n

 

Druhá simulace genetického driftu

Graf pěti simulací působení genetického driftu na frekvenci alely A (levý obrázek N = 5, pravý obrázek N = 100; každá křivka představuje jednu populaci) - všimněte si zejména případů fixace či eliminace alel a genotypů v populacích.

genetický drift - alely (N = 5) genetický drift - alely (N = 100)

 

Grafy pěti případů působení genetického driftu na frekvenci genotypů. (celkem můžete sledovat náhodný vývoj frekvencí genotypů u pěti populací)

populace 1 populace 1
populace 2 populace 2
populace 3 populace 3
populace 4 populace 4
populace 5 populace 5

Aktualizováno: 03.02.2015

O nás | Mapa webu | Kontakt | ©2008 TGU