Základní pojmy

Většina variance zjištěná u užitkových vlastností hospodářských zvířat je kontinuální a tedy kvantitativní. Mendelistické genetické analýzy je obtížné přímo aplikovat na kontinuální fenotypové distribuce a jsou pro studium kontinuální variance nutné statistické techniky (i když se vychází z mendelistické segregace).

Fenotypová hodnota (P) vlastnosti je výsledkem působení genotypové hodnoty (G) a prostředí (E). Platí základní rovnice fenotyp = genetické faktory + faktory prostředí (P = G + E). Celková variance (změřená) je fenotypová variance, nebo variance fenotypových hodnot a je dána součtem dílčích variancí podle jejich zdroje. Genetická (genotypová) variance podléhající kontinuálnímu charakteru distribuce může vyplývat ze segregace jednotlivých lokusů nebo z bezpočtu interagujících lokusů tvořící kumulativní efekty na fenotyp. Genotypová variance je členěna do variance plemenné hodnoty (aditivní), odchylky dominance a odchylky interakce mezi geny. Z určitých podmínek může docházet ke korelaci nebo interakci mezi genotypy a prostředími.

Hlavním úkolem kvantitativní genetiky je určit způsoby, kterými geny interagují s prostředím a tak přispívají k utváření distribuce dané kvantitativní vlastnosti.

Odhady genetické a prostřeďové variance jsou specifické pro danou populaci a prostředí, v kterém byly odhady určovány a patří mezi základní genetické parametry.

Aktualizováno: 03.02.2015