Fáze a kroky šlechtění

Fáze šlechtění hospodářských zvířat

Šlechtění hospodářských zvířat lze rozdělit do několika fází.

1. Vypracování návrhu selekčního programu (breeding program design) – jakožto souhrn organizačních opatření, kdy je za pomocí řízené plemenitby dosahovaná vyšší ekonomická úroveň chovu další generace. Provádí se předpověď genetického zisku G (efektu selekce) u vybraných vlastností a efekt ekonomický.
2. Při praktickém šlechtění se potkávají chovatelé a organizace oprávněné a pověřené dle zákona o plemenitbě hosp. zvířat.
3. Zjištění skutečného genetického zisku se děje při kontrole šlechtění – míra úspěšnosti selekčního programu. Možnost korekce pro další vývoj selekčního programu.

Selekční program - předpověď G efektivnosti na základě vlastností z KU a KD (vědecká sféra).

Praktické šlechtění - oprávněné a pověřené organizace (šlechtění a plemenitba, zákon  …).

Kontrola šlechtění - dosahovaný G, porovnání efektů (finanční), zdokonalení selekčního programu.

Kroky šlechtění plemene, linie nebo syntetické populace v průběhu generací – selekční program

Uzavřený cyklus kroků selekčního programu je neustále opakován po generacích a neustále optimalizován pro dosažení maximálního genetického a ekonomického zisku.

AI – umělá inseminace (artificial insemination) BLUP – nejlepší lineární nestranný odhad AM – individuální hodnocení jedince (rozpracovaný BLUP) MAS – markery podporovaná selekce (upřesnění AM) GAS – geny podporovaná selekce

Testace: záměrné připařování, evidence potomků a KU vlastností. Různé genotypy by se měly potkat ve srovnatelných podmínkách. Důležitý je rozsah testace – počet potomků a vrstevníků po každém plemeníkovi. OPH: na základě KU stanovit odhad PH. Selekce: na základě OPH jsou do plemenitby zařazováni jedinci vyhovující požadavkům chovatele. Je nutná přísnost (intenzita selekce) a přesnost (vliv rozsah testace a metody OPH). Záměrné připařování: Účelné rozmnožování špičkových jedinců, aby rozšířili své geny a produkovali nejlepší potomky v šlechtěných vlastnostech. Využívání reprodukčních technik. V důsledku překonání těchto jedinců časem výkonnějšími mladšími se musí také rozhodnout o době jejich působení v top populaci.

Nová generace musí být znova testována, čímž se smyčka selekčního programu uzavírá.
Hlavním hlediskem výběru vhodného selekčního programu je dosažený maximální genetický zisk při minimálních nákladech na šlechtění a chov.

Genetický zisk

Hlavní cíl šlechtění je genetický zisk  G (selekční zisk, odpověď na selekci, …). Je nutné organizovat selekční program (jeho jednotlivé kroky) tak, aby bylo dosahováno co největšího DG. Není-li tomu tak, nejde o šlechtění, ale jen o plemenitbu.
Protože se jedná o cílenou změnu genetické struktury populace, je efekt šlechtění (dosažená genetická úroveň) předáván do dalších generací, na který však působí negativně přírodní selekce (dosažení úrovně s co nejvyšší entropií).
Vliv jednorázového šlechtitelského opatření na genetickou úroveň populace:

Vliv pravidelně opakovaných šlechtitelských opatření na genetickou úroveň populace:

Při trvalém a systematickém používáním selekčního programu se dosahuje postupného a trvajícího zvyšování genetické úrovně. Proložená přímka po „schůdkách“ vyjadřuje genetický zisk za jednotku času (např. 1 rok). Tento parametr také slouží jako kontrola efektivnosti selekčního programu.

 

Aktualizováno: 22.09.2008