Typhlodromus pyri

Dravý roztoč Typhlodromus pyri Scheuten, 1857 (Mesostigmata: Phytoseiidae) je predátorem řady škodlivých roztočů. Proto se využívá v sadech a vinicích proti sviluškám (Prostigmata: Tetranychidae) a hálčivcům (Prostigmata: Eriophyidae). Výhodou je, že populace roztoče T. pyri se v sadech udrží po introdukci trvale, pokud nejsou použity nevhodné pesticidy.

Roztoč Typhlodromus pyri patří do čeledi Phytoseiidae, která je v Evropě zastoupena 13 rody. Samotný rod Typhlodromus čítá přes 30 druhů. Roztoč T. pyri je běžnou součástí evropské fauny a jeho rozšíření je dnes kosmopolitní (Lundqvist, 2009).

Dospělci jsou krémově bledí, mají kapkovitý oválný tvar a jsou v průměru 0,3 mm velcí. Dlouhé nohy jim umožňují rychlý pohyb (Helyer et al., 2003; Chhillar et al., 2007). Ústní ústrojí výrazně přečnívá (Šefrová, 2006). Tělo je pokryto chlupy, které slouží jako determinační znaky pro určování druhů v rámci čeledi Phytoseiidae. Vajíčka jsou průsvitná, oválného tvaru, v průměru 0,16 mm x 0,11 mm velká (Helyer et al., 2003). Larva má 3 páry nohou, nymfa a dospělec 4 páry.

Oplozené samičky přezimují ve skupinách v trhlinách kůry na starších větvích nebo kmeni. V závislosti na teplotě se samice na jaře probouzejí a opouštějí úkryty. Nejprve vyhledávají kořist, kterou představují drobní roztoči, ale také larvy třásněnek. V případě absence kořisti jsou schopni se živit i pylovým zrnem a myceliem hub. Úživný žír samic trvá několik týdnů. Poté kladou jednotlivá vajíčka, ze kterých se líhnou nejprve samci a později i samice nové generace (Hluchý et al., 2008). Přezimující samice naklade v průměru 16 vajíček, samice dceřiné populace klade v průměru až 29 vajíček (Zemek, 1993). V našich klimatických podmínkách má Typhlodromus pyri dvě až tři generace za rok (Hluchý et al., 2008).

Z vajíčka se nejprve líhne šestinohá larva, která brzy přechází ve stadium protonymfy a později deuteronymfu. Obě nymfální stadia mají osm noh (Collyer, 1998). Množství nakladených vajíček a délka a průběh vývoje jsou velmi variabilní. Závisí především na teplotě a kvalitě kořisti (Hayes, 1988). Poměr samic a samců je nejprve 2:1 a později v sezóně (srpen) vzrůstá až na 3:1. V průběhu října z populace mizí samci úplně. Samice jsou aktivní až do pozdního podzimu (Khan & Fent, 2004).

Přezimující populace roztoče Typhlodromus pyri je adjustována v plstěných pásech. V jednom pásu by mělo být 30 a více samic. Introdukce do sadů a vinic se provádí upnutím pásu na větev, letorost či kmínek v období od prosince do února (Hluchý, Zacharda, 1994). Ve vinicích je to přibližně 1000 pásků/ha (jeden pásek na každý 3 keř). V sadech je dávka závislá na hustotě výsady a pohybuje se v rozmezí 1500 – 3000 pásů/ha.

Jakmile se na jaře oteplí, opouští roztoči plstěný pás a osídlují strom či keř. Pokud je introdukce úspěšná, poskytne populace T. pyri trvalou ochranu proti sviluškám a hálčivcům. Na plochách, kde byl introdukován dravý roztoč T. pyri, je třeba se vyvarovat použití nevhodných pesticidů. Seznam kompatibilních přípravků na ochranu rostlin lze získat u dodavatele T. pyri. U některých populací tohoto roztoče v jižním Německu byla nalezena částečná rezistence k některým pesticidům, např. organofosfátům (Helyer et al., 2003). Před aplikací je možné skladovat plstěné pásy krátkodobě (max. 14 dní) při teplotě do 5 °C.