Klopuška skleníková – Macrolophus caliginosus

Klopuška Macrolophus caliginosus (Wagner,1951) je polyfágní dravá ploštice, která se běžně vyskytuje v mnoha agroekosystémech (Sampson, King, 1996). Mezi její kořist patří řada herbivorů, jako například molice, mšice, svilušky atp. (Moayeri et al., 2006). V Evropě se komerčně používá od roku 1994 (Lenteren, 2008).

Predátor Macrolophus caliginosus patří do řádu polokřídlí (Hemiptera), podřádu ploštice (Heteroptera) a čeledi klopuškovití (Miridae). Jde o početnou čeleď zahrnující herbivorní i dravé druhy (Šefrová, 2006). Klopuška skleníková M. caliginosus je běžnou součástí fauny západního Středomoří (Castané et al., 2004).

Dospělci jsou zelení, poměrně štíhlí a první segment tykadel je černě zbarvený. Typické jsou dlouhé nohy, díky nimž se dokáže tato ploštice pohybovat po povrchu rostlin hustě porostlých chloupky, jako jsou například okurky nebo rajčata. V délce těla se literární zdroje rozcházejí, uvádí se 2,7 – 3,7 mm (Biotech Systems, 2008), 2,9 až 3,6 mm (Biobest, 2009), ale také 6 mm (Helyer et al., 2003, Hluchý, Zacharda, 1994). Samice je o něco vyšší než sameček a má větší zadeček s kladélkem (Biobest, 2009). Nymfy jsou žlutozelené (Helyer et al., 2003). Vajíčka jsou částečně zaoblená, žlutozelená nebo hnědožlutá.

Vajíčka jsou kladena hluboko do stonku nebo listů a téměř nejsou vidět (Helyer et al., 2003). Množství vykladených vajíček závisí na dostatku kořisti a vnějších podmínkách. Při teplotě 22 °C a svilušce chmelové jako kořisti, kladla samice M. caliginosus 0,7 vajíček za den (Hansen et al., 1999). Bylo zjištěno, že jedna samice má v laboratorních podmínkách v průměru 51 potomků za 30 dní (Mohd Rasdi et al., 2009). Než dosáhne dospělosti, prochází tato ploštice čtyřmi instary nymfy. Celý vývoj do dospělce trvá při 25 °C 30 dní a snižuje se až na 50 dni při 20 °C (Helyer et al., 2003). Samotný dospělec pak žije přibližně jeden měsíc (Mohd Rasdi et al., 2009; Hansen et al., 1999).

Nymfy a dospělci klopušky skleníkové se dodávají v sypkém substrátu (např. piliny), který se pak rozsype do porostu napadených rostlin. V České republice se využívá proti molicím na zelenině ve skleníku. Doporučuje se aplikovat 0,5 – 2 jedince/m² (SRS, 2010). Tato klopuška může být rovněž částečně herbivorní, to jí umožní přežít do doby, než se vyskytne škůdce ve vyšší populační hustotě (Helyer et al., 2003). Jako všechny klopušky je tento druh citlivý na většinu insekticidů (Helyer et al., 2003). Proti molicím je možné použít v kombinaci s touto plošticí mšicovníka Encarsia formosa a také lepové desky.