BIOAGENS: SOUČASNÉ PROSTŘEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY | ||
---|---|---|
ÚVOD |
Mšicomar – AphidiusBIOAGENS >> Parazitoidi >> Mšicomar – Aphidius
Aphidius colemani Viereck, 1912 (Hymenoptera: Braconidae) a Aphidius ervi Haliday, 1834 (Hymenoptera: Braconidae) jsou zástupci blanokřídlých parazitoidů. Oba druhy rodu Aphidius jsou vhodné především k ochraně skleníkové zeleniny před mšicemi (Hemiptera: Aphididae) (Rod et al., 2005). A. colemani se jako bioagens využívá od roku 1992, A. ervi později, od roku 1996 (Lenteren, 2003).
Taxonomie a geografický původAphidius colemani a Aphidius ervi jsou zástupci čeledi lumčíkovitých (Braconidae) řádu blanokřídlých (Hymenoptera) (Noyes, 2009). A. colemani byl původně rozšířen od Střední Asie přes Indii, jihozápadní Asii do Středozemí. Poté byl introdukován do ostatních kontinentů (Rod et al., 2005). A. ervi je původní v Evropě, ale byl široce introdukován do Austrálie, Severní a Jižní Ameriky a do ostatních zemí (Helyer et al., 2003). Na evropském kontinentu je známo více než 40 druhů z rodu Aphidius (Noyes, 2009).
MorfologieAphidius colemani je malá, tmavě zbarvená vosička o velikosti cca 2 mm (Helyer et al., 2003). Aphidius ervi se svému příbuznému A. colemani výrazně podobá, ale je dvakrát tak velký. Jeho větší velikost mu umožňuje parazitovat na větších druzích mšic. Tyto parazitické vosičky jsou černého zbarvení s hnědými končetinami. Vyznačují se dlouhými tykadly a nápadným žilkováním křídel (A. colemani). Délka zadečku je u samiček téměř shodná s délkou křídel, kdežto u samečků je zadeček zakulacen a délka křídel nedosahuje zadečku (Lenteren, 2003). Přítomnost mšicomara v porostu indikuje výskyt zlatavě hnědých parazitovaných, tzv. mumifikovaných mšic (Helyer et al., 2003).
Životní cyklusŽivotní cyklus je u A. colemani téměř identický s cyklem příbuzného mšicomara A. ervi, s rozdílem, že u A. colemani je poněkud kratší. Délka životního cyklu závisí na teplotě a trvá 14 dní při teplotě 21 °C pro dosažení dospělosti (vylíhnutí dospělce) nebo zhruba 20 dní při teplotě 15 °C. Samičky mšicomarů kladou vždy jedno vajíčko do hostitelské mšice. Další vývojová stadia probíhají uvnitř parazitované mšice. Zvýšením teploty nad 30 °C může dojít k redukci účinnosti parazitace, což může nastat zejména v krytých pěstebních prostorech v období teplého počasí. Použití syntetických pyrethroidů, které se vyznačují dlouhou reziduální aktivitou, může mít za následek usmrcení čerstvě vylíhnutých dospělců mšicomara (Helyer et al., 2003).
VyužitíMšicomar Aphidius parazituje především na mšicích rodu Myzus a Aphis. Celkem je zjištěna parazitace až na 40 druzích mšic. A. colemani je teplomilnější a parazituje na menších druzích mšic (Rod et al., 2005). Aphidius je velmi účinný pro regulaci mšic, zejména pokud je vysazen v období jejich menšího výskytu. Pokud již mšice vytvořily kolonii, bude Aphidius potřebovat určitý čas, než se jeho efekt na populaci mšic projeví. Do té doby mohou efektivně působit predátoři mšic, nebo může být použit selektivní insekticidní přípravek (Helyer et al., 2003). Vzhledem k tomu, že se kolonie mšic často skládají z několika druhů (a tedy i velikostí) mšic a nebo pokud odběratel neví, o jaký druh mšice se jedná, nabízejí někteří výrobci Aphidius ervi a Aphidius colemani jako kombinovaný přípravek (Rod et al., 2005). Pokud je nutná delší doba působení parazitoidů, doporučuje se využít tzv. "banker plant", což je rostlina nebo skupina rostlin, které jsou osídleny cílovým škůdcem i jejím přirozeným predátorem. V tomto případě se dají využít rostliny obilnin osídlené takovým druhem mšic, který hostuje pouze na obilninách (Helyer et al., 2003). I když je zmíněný systém použitelný i u jiných škůdců, převážná většina studií týkající se "banker plants", byla zaměřena právě na mšice a jejich parazitoidy, zejména A. colemani (Frank, 2009). Komerčně jsou mšicomaři dodáváni jako směs kukel v mumifikovaných mšicích a již vylíhnutých dospělců. Druhou variantou je dodávka mumifikovaných mšic v sypkém substrátu (Rod et al., 2005). A. ervi se rovněž dodává v substrátu s pohankovými obaly. Aplikace se provádí po prvním výskytu mšic na signalizačních žlutých lepových deskách. Krabička obsahující mrtvé parazitované mšice (mumie) se doporučuje umisťovat do stínu, blízko místa výskytu mšic. Dávka se uvádí 1 – 5 kusů mšicomarů, nebo kukel na m2. Výrobce doporučuje skladovat bioagens v tmavém prostředí, s teplotou zhruba 8 – 10 °C a ne déle než 1 – 2 dny po obdržení zásilky.
|
|
BIOAGENS | ||
Predátoři
Bejlomorka Aphidoletes aphidimyza
Slunéčko Cryptolaemus montrouzieri Klopuška skleníková Macrolophus caliginosus Hladěnka Orius laevigatus Parazitoidi
Mšicomar Aphidius
Lumčík Dacnusa sibirica Lesknatka Diglyphus isaea Mšicovník Encarsia formosa Mšicovník Eretmocerus eremicus Drobněnka Trichogramma Draví roztoči
|
||
ZÁSADY POUŽITÍ | ||
VERZE K TISKU | ||
POUŽITÁ LITERATURA | ||
AUTOŘI | ||
Publikace byla realizována z grantu FRVŠ 202/2010/G4. | ||