BIOAGENS: SOUČASNÉ PROSTŘEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY

Lumčík - Dacnusa sibirica

BIOAGENS >> Parazitoidi >> Lumčík - Dacnusa sibirica
Lumčík Dacnusa sibirica (Telenga, 1934) je parazitoidem vrtalek (Diptera: Agromyzidae). Larvy vrtalek minují na zelenině a okrasných rostlinách. Lumčík D. sibirica klade svá vajíčka přímo do larev vrtalek.




Taxonomie a geografický původ

Lumčík Dacnusa sibirica je hmyz z řádu blanokřídlí (Hymenoptera), čeledi lumčíkovití (Braconidae) a podčeledi Alysiinae. Rod Dacnusa je početný a v Evropě je zastoupen více než 70 druhy (van Achterberg, 2009). Druh D. sibirica je původní v palearktické oblasti (EPPO, 2008).

Morfologie

Dospělci jsou černí, asi 2,5 mm dlouzí. Typická jsou pro ně dlouhá tykadla, která dosahují přibližně stejné délky jako jejich tělo. Dospělci mohou být jednoduše zaměněni s parazitoidy z rodu Aphidius (Helyer et al., 2003). Vajíčko i larva nejsou uvnitř těla hostitelské vrtalky rozpoznatelné. Jejich přítomnost může být zjištěna pouze pitvou parazitované larvy (Helyer et al., 2003).

Životní cyklus

Dospělá samička klade přibližně 60 – 90 vajíček. Vždy po jednom do larvy hostitelské vrtalky (Helyer et al., 2003; McPartland et al., 2000). Samička vyhledává hostitelskou larvu nejprve podle pachu trusu vrtalek mezi poškozenými pletivy (Helyer et al., 2003). Listy, které prohledala, značí samička feromonem (Sugimoto et al., 1990). Poté, co je nalezen napadený list, vyhledává dospělec minující larvu poklepáváním tykadly na povrchu listu. Larva, do které naklade vajíčko, dále pokračuje ve vývoji až do zakuklení. Parazitovanou a zdravou larvu vrtalky nelze rozlišit a stejně tak je to i ve stadiu kukly (Helyer et al., 2003). Lumčík D. sibirica se kuklí uvnitř larvy či kukly vrtalky v půdě (Hluchý, Zacharda, 1994). Vývoj při optimálních podmínkách trvá přibližně 16 dní. Dospělec žije dalších 7 dní (McPartland et al., 2000). Dospělý lumčík se líhne o 3 až 5 dní dříve než dospělci hostitelské vrtalky (Helyer et al., 2003). Poměr samečků v populaci klesá s larválním instarem hostitele. Proporce samečků byla 0,36; 0,28 a 0,13 z prvního, druhého a třetího instaru respektive (Drift, Copland, 2005).

Využití

Lumčík D. sibirica se kosmopolitně používá proti řadě druhů škodlivých vrtalek. Poprvé byl využit v roce 1981 (EPPO, 2008). Pro účely biologické ochrany jsou dodáváni dospělci. V České republice je tento lumčík zaregistrován pro použití proti vrtalkám na zelenině (rajčata, papriky, okurky) a okrasných rostlinách v uzavřených prostorách, jako jsou skleníky a fóliovníky. Doporučuje se aplikovat 25 jedinců na m2, introdukce se může několikrát zopakovat (SRS, 2010). Dobré účinnosti je dosaženo, použije-li se D. sibirica časně, kdy je populační hustota škůdce nízká.

Spolu s lumčíkem D. sibirica se dodává i další parazitoid Diglyphus isae. Kombinace těchto dvou druhů zvyšuje celkovou účinnost. Druh D. isae je efektivní později v sezóně, kdy se škůdce vyskytuje ve vyšších populačních hustotách (Helyer et al., 2003). Teploty nad 22 °C redukují množství nakladených vajíček. Ačkoliv je lumčík D. sibirica parazitoidem celé řady druhů vrtalek, nelze jej považovat za absolutní řešení. Proto se doporučuje jeho použití spolu s druhem D. isae (Helyer et al., 2003).
Publikace byla realizována z grantu FRVŠ 202/2010/G4.
Achterberg, C. van, 2009: Fauna Europaea: Dacnusa sibirica. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Albajes, R., Gullino, M. L., Lenteren, J. C., Elad, Y. (Eds.), 2000: Integrated pest and disease management in greenhouse crops. Springer, 568 s.
Askew, R. R., 1968: Hymenoptera 2. Chalcidoidea Section (b). Handbooks for the Indentification of British Insects. London, Royal entomological society. 39 s.
Biobest, 2009: Products. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.biobest.be/home/3›.
Biotech systems, 2008: Production: biological agents. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.biotech-system.com.ua/en/production/›.
Canepari, C., 2004: Fauna Europaea: Cryptolaemus montrouzieri. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Castané, C., Alomar, O., Goula, M., Gabarra, R., 2004: Colonization of tomato greenhouses by the predatory mirid bugs Macrolophus caliginosus and Dicyphus tamaninii. Biological Control, 30: 591-597.
Collyer, E., 1998: Typhlodromid mite life cycle. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.hortnet.co.nz/publications/hortfacts/hf401034.htm›.
Driesche, R. G. van, Lyon, S. M., Hoddle, M. S., Roy,S., Sanderson, J. P., 1999: Assessment of cost and performance of Eretmocerus eremicus (Hymenoptera:aphelinidae) for whitefly (Homoptera:aleyrodidae) control in comercial poinsettia crop. Florida Entomologist, 82
EPPO, 2008: Commercially used biological control agents - Insecta, Hymenoptera (part I). [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://archives.eppo.org/EPPOStandards/biocontrol_web/hymenoptera1.htm›.
Frank, S. D., 2009: Biological control of arthropod pests using banker plant systems: Past progress and future directions. Biological Control., 52: 8-16.
Gahan, A.B., 1924: Some new parasitic Hymenoptera with notes on several described forms. Proc. U.S. Nat. Mus., 4:1-23.
Gençer, L., 2004: A study of the Chalcidoid (Hymenoptera: Chalcidoidea) Parasitoids of Leafminers (Diptera: Agromyzidae) in Ankara Province. Turk. J. Zool., 28: 119-122.
Greenberg, S. M., Jones, W.A., Liu T. 2002: Interactions Among Two Species of Eretmocerus (Hymenoptera: Aphelinidae), Two Species of Whiteflies (Homoptera: Aleyrodidae), and Tomato. Environ. Entomol., 31: 397-402.
Hayes, A. J., 1998: A laboratory study on the predatory mite, Typhlodromus pyri (Acarina: Phytoseiidae): II The effect of temperature and prey consumption on the numerical response of adul females. Res. Popul. Ecol., 30: 13-24.
Helyer, N., Brown, K, Cattlin, N. D., 2003: Biological control in plant protection. Manson publishing, London. 126 s.
Hluchý, M., Zacharda, M., 1994: Prostředky a systémy biologické ochrany rostlin. Brno, Biocont Laboratory, 80 s.
Hluchý, M., Ackermann, P., Zacharda, M., Laštůvka, Z., Bagar, M., Jetmarová, E., Vanek, G., Szőke, L, Plíšek, B., 2008: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Brno, Biocont Laboratory, 498 s.
Hoddle, M. S., van Driesche, R. G., Sanderson, J. P., 1998: Biology and use of the whitefly parasitoid Encarsia formosa. Annu. Rev. Entomol., 43: 645-669.
Chhillar, B. S., Gulami, R., Bhatnagar, P., 2007: Agricultural acarology. Delhi, Daya publishing house, 355 s.
Ibrahim, A.G., Madge, D.S., 1979: Parasitization of the chrysanthemum leaf-miner Phytomyza syngenesiae (Hardy) (Dipt., Agromyzidae) by Diglyphus isaea (Walker) (Hym. Eulophidae), Entomologist’s Monthly Magazine, 114: 71-81.
Karg, W., 1961: Ökologische Untersuchungen von edapischen Gamasiden (Acarina: Parasitiformes). Pedobiologia, 1: 53-74.
Karg, W., 1998: Räuberisch lebende Milben als Teil des antiphytopathogenen Potentials im Boden. Arch. Phytopath. Pflanz., 31: 341-347.
Khan, I. A., Fent, M., 2004: Seasonal population dynamics of Typhlodromus pyri Scheuten (Acari: Phytoseiidae) in apple orchards in the region Meckenheim. J. Pest Sci., 78: 1-6.
Kobza, F. a kol. 2001. Skleníková výroba – rostlinolékařství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno. 65 s.
Laan E. M, van der, Burggraaf Nierop Y. D., van, Lenteren, J.C., van, 1982: Oviposition frequency, fecundity, and life-span of Encarsia formosa (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Homoptera: Aleyrodidae) and migration capacity of E. formosa at low greenhouse temperatures. Med. Fac. Landbouww. Rijksuniv. Gent, 47: 511-521.
Lenteren, J.C. van, 2008. IOBC Internet Book of Biological Control, version 5, January 2008. [cit. 2010-06-20]. Dostupné na WWW: ‹http://www.unipa.it/iobc/downlaod/IOBC%20InternetBookBiCoVersion5January2008.pdf›.
Lenteren, J.C. van, 2003: Quality control and production of biological control agents: theory and testing procedure. CABI Publishing, Wallingford. 327 s.
Lenteren, J.C. van, 1995: Integrated pest management in protected crops. In. Dent, D.R. (ed.) Integrated Pest Management: Principles and Systems Development, 12: 311-343. London: Chapman & Hall. 356 s.
Lenteren, J.C. van, Szabo P, Huisman PWT., 1992: The parasite-host relationship between Encarsia formosa Gahan (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Westwood) (Homoptera: Aleyrodidae) XXXVII. Adult emergence and initial dispersal pattern of E. formosa. J. Appl. Entomol., 114: 392-399.
Lenteren, J.C. van, van Vinen A, Gast HF, Kortenhoff A., 1987: The parasite-host relationship between Encarsia formosa Gahan (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Westwood) (Homoptera: Aleyrodidae). XVI Food efects on oogenesis, oviposition, life-span, and fecundity of Encarsia formosa and other hymenopterous parasites. J. Appl. Entomol., 103: 69-84.
Lundqvist, L., 2009: Fauna Europaea: Typhlodromus pyri. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
McPartland, M. J., Clarke, R. C., Watson, D. P., 2000: Hemp Diseases and Pest: Management and biological control. CABI Publishing, Walingford. 272 s.
Moayeri, H. R. S., Ashouri, A., Brodsgaard, H. F., Enkegaard, A., 2006: Odour-mediated preference and prey preference of Macrolophus caliginosus between spider mites and green peach aphids. J. Appl. Entomol., 130: 504-508.
Mohd Rasdi, Z., Fauziah, I., Wan Mohamad, W.A.K., 2009: Biology of Macrolophus caliginosus (Heteroptera: Miridae) Predator of Trialeurodes vaporariorum (Homoptera: Aleyrodidae). International Journal of Biology, 1: 63-70.
Noyes, D., 2009: Fauna Europaea: Encarsia formosa. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Noyes, D., 2009: Fauna Europaea: Hymenoptera: Apocrita. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Petrova, V.; Cudare, Z., Steinite, I., 2002: The Efficiency of the Predatory Mite Amblyseius cucumeris (Acari: Phytoseiidae) as a Control Agent of the Strawberry Mite Phytonemus pallidus (Acari: Tarsonemidae) on Field Strawberry: Proc. 4th Int. Strawberry Symp. Acta Hort. 567, ISHS 2002.
Polaszek A, Evans G.A., Bennett F.D., 1992: Encarsia parasitoids of Bemisia tabaci (Hymenoptera: Aphelinidae, Homoptera: Aleyrodidae): a preliminary guide to identification. Bull. Entomol. Res., 82: 375-392.
Qiu,Y.T., Lenteren, J.C. van, Drost, Y.C., Posthuma-Doodeman, C.J.A.M., 2004: Life-history parameters of Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus and E. mundus, aphelinid parasitoids of Bemisia argentifolii (Hemiptera: Aleyrodidae): Eur. J. Entomol., 101: 83-94.
Rod, J., Hluchý, M., Zavadil, K., Prášil, J., Somssich, I., Zacharda, M., 2005: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy: Ochrana zeleniny v integrované produkci včetně prostředků biologické ochrany rostlin. Brno, Biocont Laboratory, 392 s.
Schelt, J. van, Mulder, S., 2000: Improved methods of testing and release of Aphidoletes aphidimyza (Diptera: Ceccidomyiidae) for aphid control in glasshouses: Eur. J. Entomol., 97: 511-515.
Sampson A. C., King V.J., 1996: Macrolophus caliginosus, field establishment and pest control effect in protected tomatoes. IOBC/WPRS Bull, 19: 143-146.
Skirvin, D.J., Fenlon, J.S., 2003: The effect of temperature on the functional response of Phytoseiulus persimilis (Acari: Phytoseiidae). Exp. Appl. Acarol., 31: 37-49.
Speyer, E. R., 1930: Biological control of the greenhouse whitefly. Nature, 76: 1009-1010.
Speyer, E.R., 1929: The greenhouse whitefly (Trialeurodes vaporariorum Westwood). J. R. Hort. Soc., 1: 181-192
SRS, 2010: Seznam povolených přípravků. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.srs.cz/pls1/pp_public/rpg10a$.startup›.
Sugimoto, T., Minkenberg, O.P.J.M., Takabayashi, J., Dicke, M. & Lenteren, J.C. van, 1990: Foraging for patchily-distributed leaf miners by the parasitic wasp, Dacnusa sibirica. Res. Popul. Ecol., 32: 381-389.
Šefrová, H., 2006: Rostlinolékařská entomologie. Brno, Konvoj, 257 s.
Tommasini, M. G., 2003: Evaluation of Orius species for biological control of Frankliniella occidentalis (Pergande) (Thysanoptera:Thripidae). Thesis Wageningen university: Ponsen and Looijen b.v. Wageningen, Nizozemí. 214 s.
Voegele, J. (ed.), 1982: Proceedings of 1er Symposium International sur Les Trichogrammes, 20-23 April 1982, Antibes, France. Les Colloques de l’INRA 9, Paris, 307 s.
Weeden, C.R., Shelton, A. M., Hoffman. M. P., 1999: Biological Control: A Guide to Natural Enemies in North America. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.nysaes.cornell.edu/ent/biocontrol/ ›.
Wright, E. M., Chambers, R. J., 1994: Biology of the predatory mite Hypoaspis miles (Acari: Laelapidae) , a potential biological control agent of Bradysia paupera (Dipt.: Sciaridae). Entomophaga, 39: 225-235.
Zemek, R., 1993: Characteristic of development and reproduction in Typhlodromus pyri on Tetranynchus urticae and Cecidophyopsis ribis. II. Progeny of overwintered females. Exp. Appl. Acarol., 17: 847-858.
Zhang, Z-Q., 2003: Mites of Greenhouses: Identification, Biology and Control. CABI Publishing, Wallingford, UK, 244 s.