Phytoseiulus persimilis

Phytoseiulus persimilis Athias-Henriot, 1957 (Acari: Phytoseiidae) je hlavním prostředkem biologické ochrany proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae) ve středoevropské skleníkové produkci zeleniny a okrasných rostlin (Rod et al., 2005; Helyer et al., 2003), používá se rovněž i v produkci jahod. V biologické ochraně proti svilušce chmelové se tento dravý roztoč využívá již od roku 1968 (Lenteren, 2008). Může se živit i mladými třásněnkami, medovicí a při nedostatku kořisti dochází i ke kanibalismu (Rod et al., 2005; Weeden et al., 1999).

Dravý roztoč Phytoseiulus persimilis patří do čeledi Phytoseiidae řádu čmelíkovci (Mesostigmata) (Noyes, 2009). Poprvé byl neúmyslně introdukován do Německa s lodní zásilkou orchidejí z Chile, dnes je celosvětově hojně využíván (Helyer et al., 2003). Dnes je však považován za mediteránní druh s typovým materiálem z Alžíru (Rod et al., 2005).

Dospělci jsou červenooranžoví, dlouzí asi 0,6 mm (Rod et al., 2005). Tělo má hruškovitý tvar a dlouhé končetiny. Juvenilní stadia mají bledě lososové zbarvení. V zimě může být zaměněn za svilušku chmelovou, která se v tomto období vybarvuje podobně. Dobrým rozlišovacím znakem jsou dvě tmavé skvrny na hrudi svilušky (Weeden et al., 1999). Vajíčka jsou rovněž načervenalá, kulatého tvaru a ve srovnání s vajíčky svilušek až dvakrát větší. Od své kořisti – svilušky je dospělec Phytoseiulus rozpoznatelný svým rychlým pohybem a tvarem těla (Helyer et al., 2003).

Dospělé samičky kladou v blízkosti kořisti až 5 vajíček za den. Líhnutí probíhá po 2 – 3 dnech. Larva má po vylíhnutí 6 končetin a příliš se nepohybuje a nepřijímá potravu. Brzy se ale vyvine do stadia protonymfy, kdy se již začíná živit. Přes další vývojovou fázi – deuteronymfu přechází roztoč do stadia dospělce a velmi brzy poté se začíná pářit. Na rozdíl od svilušek neprocházejí nymfy roztoče P. persimilis obdobím klidu. Důvodem je jejich tropický původ. Díky tomu mohou být v chráněných prostorách aktivní po celý rok (Helyer et al., 2003; Weeden et al., 1999).

Jedna samička za optimálních podmínek klade 5 vajíček za den, celkem za život až 60. Při 15 °C trvá vývoj od vajíčka k vajíčku asi 25 dnů, při 30 °C pak jenom 5 dnů. Dospělá samice zkonzumuje za den 5 dospělců nebo 20 larev svilušky. Ideální podmínky jsou v rozmezí teplot 15 – 20 °C s relativní vlhkostí 60 – 70 %. Phytoseiulus je schopen relativně rychle vyhledávat ohniska výskytu svilušek, orientuje se čichem podle pachu svilušek a specifického pachu vydávaného rostlinou (Rod et al., 2005). Při nalezení pavučinek produkovaných sviluškami se intenzita vyhledávání kořisti zvyšuje (Weeden et al., 1999).

Nymfy i dospělci roztoče P. persimilis se živí sviluškou chmelovou a to jak vajíčky, tak larvami, nymfami a dospělci (Rod et al., 2005). Z výzkumu na okrasných rostlinách vyplynulo, že účinnost P. persimilis regulovat svilušku chmelovou (T. urticae) se spolu se zvyšující teplotou (nad 25 °C) snižuje, respektive vývoj dravého roztoče se zpomaluje. Naopak vývoj svilušek je za vyšších teplot rychlejší. Jedno z možných řešení je použít komplexnější strategii zahrnující aplikaci jak P. persimilis, tak i dalšího druhu schopného efektivně fungovat i za vyšších teplot např. Neoseiulus californicus (Amblyseius californicus) (Skirvin, Fenlon, 2003). Aplikuje se v sypkém substrátu posypem na rostliny, buď přímo do ohnisek výskytu svilušky, nebo celoplošně (Rod et al., 2005). Výrobce doporučuje aplikovat preventivně 2 ks predátora/m² v intervalu 3 týdnů, kurativně 6 ks/m² týdně a v případě silného výskytu 20 až 50 ks/m² v týdenních intervalech.

V zimních zahradách a hobby sklenících je možné použít jednu aplikaci 5 – 10 ks/m², která se aplikuje ihned po zjištění výskytu svilušek. Pro rychlé potlačení výskytu svilušek predátorem je nutné dodržení optimálních podmínek pro aplikaci predátora – vyšší vlhkost a ne příliš vysoká teplota (větrání a rosení). Sviluška se ve špatně větraných prostorech bude množit v horní, teplejší části porostu, kdežto predátor bude obývat nižší chladnější a vlhčí část, proto ochrana nebude fungovat (Rod et al., 2005). Pro svou vysokou účinnost vyhledávat a lovit může Phytoseiulus způsobit úplný zánik populace svilušky. To je žádoucí v případě, že nelze tolerovat jakékoliv viditelné poškození rostlin, což je zejména případ okrasných rostlin. Nicméně, pokud je určité poškození rostlin tolerováno (např. rajčata a okurky), je žádoucí mít stabilní interakce mezi populací predátora a kořisti po celou pěstební dobu (Weeden et al., 1999). Dodává se rovněž balení v sáčku na kolonizovaném listu. Doporučuje se skladovat max. 1 – 2 dny při teplotě 8 – 10 °C.