BIOAGENS: SOUČASNÉ PROSTŘEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY

Drobněnka – Trichogramma

BIOAGENS >> Parazitoidi >> Drobněnka – Trichogramma
Drobněnky rodu Trichogramma (Hymenoptera: Trichogrammatidae) svým vzrůstem patří mezi nejmenší hmyz na světě. Druhy tohoto rodu jsou známé jako parazitoidi vajíček celé řady zástupců řádu motýli (Lepidoptera). V České republice jsou pro použití v ochraně rostlin registrovány druhy T. brassicae, T. pintoi a T. evanescens. Ve Švýcarsku byl od roku 1975 masově chován druh T. evanescens a od roku 1978 využíván v kukuřici proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis) (Lenteren, 2008).

Taxonomie a geografický původ

Do rodu Trichogramma řadíme v Evropě přibližně 50 druhů. Rod Trichogramma patří do řádu blanokřídlí (Hymenoptera) a čeledi Trichogrammatidae (Noyes, 2009). Různé druhy drobněnek rodu Trichogramma jsou známé z celého světa.

Morfologie

Dospělci jsou miniaturní blanokřídlí. Velikost těla je asi 0,5 mm a rozpětí křídel dosahuje 1 mm (Rod et al., 2005). Drobná křídla jsou pokryta chloupky. Tělo je nejširší přes oči.

Životní cyklus

Samička aktivně vyhledává čichem vajíčka motýlů. Dokonce dokáže rozlišit stáří vajíček hostitele a preferuje mladší vajíčka. V závislosti na velikosti vajíčka hostitele naklade samička od jednoho do třiceti vajíček. Například do vajíčka můry zelné klade jedna samice drobněnky Trichogramma zpravidla 2 – 3 vajíčka. Parazitovaná vajíčka nesou chemickou stopu signalizující parazitaci, aby do těchto vajíček již nebylo kladeno (Helyer et al., 2003; Rod et al., 2005).

Z oplodněného vajíčka se u většiny druhů vyvíjejí samice, z neoplozených vajíček samci. Protože samice svá vajíčka oplodňuje ze spermatéky až při kladení, sama rozhoduje, jaký bude poměr samic a samců v následující generaci. Obvykle to bývá přibližně 8:1. Samci se líhnou o něco dříve než samice. Některé drobněky jako například T. evansecens jsou partenogenetické, takže se jejich populace skládá výhradně ze samic (Rod et al., 2005).

Vývoj vajíčka larvy i kukly probíhá uvnitř vajíčka hostitele. Vyvíjející se larva prochází třemi instary a živí se zárodkem housenky, který během svého vývoje zahubí. Parazitované hostitelské vajíčko na rozdíl od zdravého zčerná. Při teplotách pod 10 °C se vývoj zastavuje a larva setrvává v diapauze uvnitř hostitelského vajíčka (Helyer et al., 2003). Parazitované vajíčko opouští až dospělý hmyz. Ihned po vylíhnutí dochází k páření a během několika hodin samice začínají klást vajíčka. Dospělci se živí nektarem a také pijí vodu. Kladoucí samice navíc konzumují i drobounkou kapičku bílkovinami bohatého obsahu vajíčka hostitele, který se při parazitaci objevuje v místě vpichu kladélka. Jedna samice může za vhodných podmínek naklást během 5 – 14 dnů v průměru asi 70 vajíček. Celý vývoj trvá od nakladení vajíčka po líhnutí dospělce v závislosti na teplotě a hostiteli od 7 do 20 dnů. Například při 25 °C je to 10 dnů (Rod et al., 2005).

Využití

Z pohledu historie patří drobněnky rodu Trichogramma k nejdéle využívaným agens. Poprvé bylo v roce 1926 vypuštěno 200 000 dospělců proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella) v kultuře vlašských ořechů v jižní Kalifornii (Helyer et al., 2003). V 80. letech minulého století byly drobněnky Trichogramma využívány proti celé řadě škodlivých motýlů na milionech hektarů v bývalém Sovětském svazu (Voegele, 1982).
V České republice lze dle registrace využít drobněnky rodu Trichogramma v kukuřici a polní plodové zelenině proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis) a černopásce bavlníkové (Heliothis armigera), v košťálové zelenině proti můře zelné (Mamestra brassicae). Do kultur skleníkové zeleniny je povolená aplikace proti můře kapustové (Lacanobia oleracea) a černopásce bavlníkové a do porostu fazolu proti černopásce bavlníkové. I přes možnosti uplatnění se využívá převážně v kukuřici. Komerčně dostupné přípravky jsou v podobě polystyrenových nebo kartonových kapslí, ve kterých jsou nalepena vajíčka zavíječe moučného (Ephestia kuehniella) parazitovaná drobněnkami Trichogramma. Kapsle poskytují ochranu proti nepříznivým vnějším vlivům. Na některých místech jsou perforovány, aby mohli líhnoucí se dospělci Trichogramma uniknout. Aplikace se provádí zavěšováním kapslí do porostu na začátku kladení vajíček škodlivého druhu motýla. Přesný termín aplikace by měl být konzultován s dodavatelskou firmou.
Publikace byla realizována z grantu FRVŠ 202/2010/G4.
Achterberg, C. van, 2009: Fauna Europaea: Dacnusa sibirica. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Albajes, R., Gullino, M. L., Lenteren, J. C., Elad, Y. (Eds.), 2000: Integrated pest and disease management in greenhouse crops. Springer, 568 s.
Askew, R. R., 1968: Hymenoptera 2. Chalcidoidea Section (b). Handbooks for the Indentification of British Insects. London, Royal entomological society. 39 s.
Biobest, 2009: Products. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.biobest.be/home/3›.
Biotech systems, 2008: Production: biological agents. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.biotech-system.com.ua/en/production/›.
Canepari, C., 2004: Fauna Europaea: Cryptolaemus montrouzieri. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Castané, C., Alomar, O., Goula, M., Gabarra, R., 2004: Colonization of tomato greenhouses by the predatory mirid bugs Macrolophus caliginosus and Dicyphus tamaninii. Biological Control, 30: 591-597.
Collyer, E., 1998: Typhlodromid mite life cycle. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.hortnet.co.nz/publications/hortfacts/hf401034.htm›.
Driesche, R. G. van, Lyon, S. M., Hoddle, M. S., Roy,S., Sanderson, J. P., 1999: Assessment of cost and performance of Eretmocerus eremicus (Hymenoptera:aphelinidae) for whitefly (Homoptera:aleyrodidae) control in comercial poinsettia crop. Florida Entomologist, 82
EPPO, 2008: Commercially used biological control agents - Insecta, Hymenoptera (part I). [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://archives.eppo.org/EPPOStandards/biocontrol_web/hymenoptera1.htm›.
Frank, S. D., 2009: Biological control of arthropod pests using banker plant systems: Past progress and future directions. Biological Control., 52: 8-16.
Gahan, A.B., 1924: Some new parasitic Hymenoptera with notes on several described forms. Proc. U.S. Nat. Mus., 4:1-23.
Gençer, L., 2004: A study of the Chalcidoid (Hymenoptera: Chalcidoidea) Parasitoids of Leafminers (Diptera: Agromyzidae) in Ankara Province. Turk. J. Zool., 28: 119-122.
Greenberg, S. M., Jones, W.A., Liu T. 2002: Interactions Among Two Species of Eretmocerus (Hymenoptera: Aphelinidae), Two Species of Whiteflies (Homoptera: Aleyrodidae), and Tomato. Environ. Entomol., 31: 397-402.
Hayes, A. J., 1998: A laboratory study on the predatory mite, Typhlodromus pyri (Acarina: Phytoseiidae): II The effect of temperature and prey consumption on the numerical response of adul females. Res. Popul. Ecol., 30: 13-24.
Helyer, N., Brown, K, Cattlin, N. D., 2003: Biological control in plant protection. Manson publishing, London. 126 s.
Hluchý, M., Zacharda, M., 1994: Prostředky a systémy biologické ochrany rostlin. Brno, Biocont Laboratory, 80 s.
Hluchý, M., Ackermann, P., Zacharda, M., Laštůvka, Z., Bagar, M., Jetmarová, E., Vanek, G., Szőke, L, Plíšek, B., 2008: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Brno, Biocont Laboratory, 498 s.
Hoddle, M. S., van Driesche, R. G., Sanderson, J. P., 1998: Biology and use of the whitefly parasitoid Encarsia formosa. Annu. Rev. Entomol., 43: 645-669.
Chhillar, B. S., Gulami, R., Bhatnagar, P., 2007: Agricultural acarology. Delhi, Daya publishing house, 355 s.
Ibrahim, A.G., Madge, D.S., 1979: Parasitization of the chrysanthemum leaf-miner Phytomyza syngenesiae (Hardy) (Dipt., Agromyzidae) by Diglyphus isaea (Walker) (Hym. Eulophidae), Entomologist’s Monthly Magazine, 114: 71-81.
Karg, W., 1961: Ökologische Untersuchungen von edapischen Gamasiden (Acarina: Parasitiformes). Pedobiologia, 1: 53-74.
Karg, W., 1998: Räuberisch lebende Milben als Teil des antiphytopathogenen Potentials im Boden. Arch. Phytopath. Pflanz., 31: 341-347.
Khan, I. A., Fent, M., 2004: Seasonal population dynamics of Typhlodromus pyri Scheuten (Acari: Phytoseiidae) in apple orchards in the region Meckenheim. J. Pest Sci., 78: 1-6.
Kobza, F. a kol. 2001. Skleníková výroba – rostlinolékařství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno. 65 s.
Laan E. M, van der, Burggraaf Nierop Y. D., van, Lenteren, J.C., van, 1982: Oviposition frequency, fecundity, and life-span of Encarsia formosa (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Homoptera: Aleyrodidae) and migration capacity of E. formosa at low greenhouse temperatures. Med. Fac. Landbouww. Rijksuniv. Gent, 47: 511-521.
Lenteren, J.C. van, 2008. IOBC Internet Book of Biological Control, version 5, January 2008. [cit. 2010-06-20]. Dostupné na WWW: ‹http://www.unipa.it/iobc/downlaod/IOBC%20InternetBookBiCoVersion5January2008.pdf›.
Lenteren, J.C. van, 2003: Quality control and production of biological control agents: theory and testing procedure. CABI Publishing, Wallingford. 327 s.
Lenteren, J.C. van, 1995: Integrated pest management in protected crops. In. Dent, D.R. (ed.) Integrated Pest Management: Principles and Systems Development, 12: 311-343. London: Chapman & Hall. 356 s.
Lenteren, J.C. van, Szabo P, Huisman PWT., 1992: The parasite-host relationship between Encarsia formosa Gahan (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Westwood) (Homoptera: Aleyrodidae) XXXVII. Adult emergence and initial dispersal pattern of E. formosa. J. Appl. Entomol., 114: 392-399.
Lenteren, J.C. van, van Vinen A, Gast HF, Kortenhoff A., 1987: The parasite-host relationship between Encarsia formosa Gahan (Hymenoptera: Aphelinidae) and Trialeurodes vaporariorum (Westwood) (Homoptera: Aleyrodidae). XVI Food efects on oogenesis, oviposition, life-span, and fecundity of Encarsia formosa and other hymenopterous parasites. J. Appl. Entomol., 103: 69-84.
Lundqvist, L., 2009: Fauna Europaea: Typhlodromus pyri. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
McPartland, M. J., Clarke, R. C., Watson, D. P., 2000: Hemp Diseases and Pest: Management and biological control. CABI Publishing, Walingford. 272 s.
Moayeri, H. R. S., Ashouri, A., Brodsgaard, H. F., Enkegaard, A., 2006: Odour-mediated preference and prey preference of Macrolophus caliginosus between spider mites and green peach aphids. J. Appl. Entomol., 130: 504-508.
Mohd Rasdi, Z., Fauziah, I., Wan Mohamad, W.A.K., 2009: Biology of Macrolophus caliginosus (Heteroptera: Miridae) Predator of Trialeurodes vaporariorum (Homoptera: Aleyrodidae). International Journal of Biology, 1: 63-70.
Noyes, D., 2009: Fauna Europaea: Encarsia formosa. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Noyes, D., 2009: Fauna Europaea: Hymenoptera: Apocrita. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.faunaeur.org/›.
Petrova, V.; Cudare, Z., Steinite, I., 2002: The Efficiency of the Predatory Mite Amblyseius cucumeris (Acari: Phytoseiidae) as a Control Agent of the Strawberry Mite Phytonemus pallidus (Acari: Tarsonemidae) on Field Strawberry: Proc. 4th Int. Strawberry Symp. Acta Hort. 567, ISHS 2002.
Polaszek A, Evans G.A., Bennett F.D., 1992: Encarsia parasitoids of Bemisia tabaci (Hymenoptera: Aphelinidae, Homoptera: Aleyrodidae): a preliminary guide to identification. Bull. Entomol. Res., 82: 375-392.
Qiu,Y.T., Lenteren, J.C. van, Drost, Y.C., Posthuma-Doodeman, C.J.A.M., 2004: Life-history parameters of Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus and E. mundus, aphelinid parasitoids of Bemisia argentifolii (Hemiptera: Aleyrodidae): Eur. J. Entomol., 101: 83-94.
Rod, J., Hluchý, M., Zavadil, K., Prášil, J., Somssich, I., Zacharda, M., 2005: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy: Ochrana zeleniny v integrované produkci včetně prostředků biologické ochrany rostlin. Brno, Biocont Laboratory, 392 s.
Schelt, J. van, Mulder, S., 2000: Improved methods of testing and release of Aphidoletes aphidimyza (Diptera: Ceccidomyiidae) for aphid control in glasshouses: Eur. J. Entomol., 97: 511-515.
Sampson A. C., King V.J., 1996: Macrolophus caliginosus, field establishment and pest control effect in protected tomatoes. IOBC/WPRS Bull, 19: 143-146.
Skirvin, D.J., Fenlon, J.S., 2003: The effect of temperature on the functional response of Phytoseiulus persimilis (Acari: Phytoseiidae). Exp. Appl. Acarol., 31: 37-49.
Speyer, E. R., 1930: Biological control of the greenhouse whitefly. Nature, 76: 1009-1010.
Speyer, E.R., 1929: The greenhouse whitefly (Trialeurodes vaporariorum Westwood). J. R. Hort. Soc., 1: 181-192
SRS, 2010: Seznam povolených přípravků. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.srs.cz/pls1/pp_public/rpg10a$.startup›.
Sugimoto, T., Minkenberg, O.P.J.M., Takabayashi, J., Dicke, M. & Lenteren, J.C. van, 1990: Foraging for patchily-distributed leaf miners by the parasitic wasp, Dacnusa sibirica. Res. Popul. Ecol., 32: 381-389.
Šefrová, H., 2006: Rostlinolékařská entomologie. Brno, Konvoj, 257 s.
Tommasini, M. G., 2003: Evaluation of Orius species for biological control of Frankliniella occidentalis (Pergande) (Thysanoptera:Thripidae). Thesis Wageningen university: Ponsen and Looijen b.v. Wageningen, Nizozemí. 214 s.
Voegele, J. (ed.), 1982: Proceedings of 1er Symposium International sur Les Trichogrammes, 20-23 April 1982, Antibes, France. Les Colloques de l’INRA 9, Paris, 307 s.
Weeden, C.R., Shelton, A. M., Hoffman. M. P., 1999: Biological Control: A Guide to Natural Enemies in North America. [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: ‹http://www.nysaes.cornell.edu/ent/biocontrol/ ›.
Wright, E. M., Chambers, R. J., 1994: Biology of the predatory mite Hypoaspis miles (Acari: Laelapidae) , a potential biological control agent of Bradysia paupera (Dipt.: Sciaridae). Entomophaga, 39: 225-235.
Zemek, R., 1993: Characteristic of development and reproduction in Typhlodromus pyri on Tetranynchus urticae and Cecidophyopsis ribis. II. Progeny of overwintered females. Exp. Appl. Acarol., 17: 847-858.
Zhang, Z-Q., 2003: Mites of Greenhouses: Identification, Biology and Control. CABI Publishing, Wallingford, UK, 244 s.