Lesknatka – Diglyphus isae

Lesknatka Diglyphus iase (Walker, 1838) je drobounká chalcidka. Mezi její hostitele patří mnoho druhů čeledí vrtalkovití (Diptera: Agromyzidae), podkopníčkovití (Lepidoptera: Lyonetiidae) a vrtulovití (Diptera: Tephritidae) (Gençer, 2004). V systémech biologické ochrany rostlin se využívá především proti vrtalkám (EPPO, 2008) od roku 1984 (Lenteren, 2008).

Lesknatka Diglyphus isae patří do řádu blanokřídlí (Hymenoptera), nadčeledi chalcidky (Chalcidoidea), čeledi lesknatkovití Eulophidae a podčeledi Eulophinae. Na evropském kontinentu je známo něco přes 10 druhů rodu Diglyphus (Noyes, 2009). Původním areálem výskytu tohoto druhu je palearktická oblast (EPPO, 2008).

Dospělci jsou drobní. Délka těla je variabilní a kolísá v rozmezí od 1 do 2,3 mm. Tělo je zbarveno černě a má kovový zelený lesk. Samička má na zadních nohách žlutý pruh (Helyer et al., 2003). Vajíčko je válcovité, průsvitné a lehce zaoblené (Ibrahim, Madle, 1979). Larva má tři instary. První instar má tělo členěno na 13 segmentů (Askew, 1968). Dorostlá larva má modrozelené zbarvení (Helyer et al., 2003).

Dospělá samice napadá larvy vrtalek ve stadiu 2. instaru. Hostitelskou larvu vyhledává poklepáváním tykadly na povrch listu. Při lokalizaci se také řídí pachem, který larva vrtalky uvolňuje. Když samička najde vhodnou hostitelskou larvu, trvale ji paralyzuje bodnutím kladélkem. Poté vedle ní naklade 1 – 3 vajíčka (Helyer et al., 2003). V průměru naklade samice 125 vajíček při teplotě 15 až 25 °C (Albajes et al., 2000). Hluchý, Zacharda (1994) uvádějí, že jedna samice zlikviduje až 360 larev vrtalek, přičemž jednu pětinu přímo sežere. Larva posledního instaru opouští tělo hostitele. Poté sbírá okolo trus vrtalek, ze kterého si buduje opěry pro kuklu. Kuklí se v chodbičce po žíru vrtalky. Dospělá lesknatka proniká z listu, ve kterém byla kukla, výletovým otvorem v epidermis (Helyer et al., 2003).

Lesknatka D. isae byla poprvé využita v ochraně rostlin v roce 1984 (EPPO, 2008). Komerčně se dodává ve stadiu dospělce. S jejím využitím se počítá především ve sklenících. U nás je registrována pro použití v kulturách skleníkové zeleniny a okrasných rostlin. Introdukce se provádí vypouštěním dospělců do prostoru napadeného vrtalkami. Preventivně se aplikuje 0,25 jedinců/m² nebo 0,1 – 5 ks/m² kurativně. Vyšší dávky jsou určeny do okrasných rostlin (SRS, 2010).

Lesknatka D. isae se často kombinuje s lumčíkem Dacnusa sibirica, který funguje za nižších teplot (15 – 20 °C). Naproti tomu nad 20 °C je efektivní D. isae (Hluchý, Zacharda, 1994). Oba druhy se prodávají buď zvlášť, nebo se také kombinují v rámci jednoho produktu. Nízká intenzita osvětlení snižuje účinnost introdukce lesknatky D. isae (Helyer et al., 2003). V případě masového napadení rostlin je vhodné použít spolu s D. isae a D. sibirica selektivní insekticid (Hluchý, Zacharda, 1994).