ZADÁNÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

Název: KRAJINNÁ EKOLOGIE I.   

A) CÍL PRÁCE:

• aplikovat (= použít) poznatky a vědomosti z různých předmětů v prostorovém průmětu, který zkoumá vztahy mezi prvky v krajinné soustavě
• používat znalosti ekologie při navrhování vegetačních prvků
• odstraňovat z návrhů NEURČITOST tj. lokalizace vegetačních prvků musí být jednoznačná na základě analýzy kompozičních vztahů, provozních vztahů, historických daností, rámce trvalých ekologických podmínek, požadavky na obnovu ekologické stability krajiny (např. skladebné části ÚSES), nebo vyplývající z úkolu chránit území s ekologickými limity a riziky
• používat nástroje biogeografie: typologický přístup, vnímání topických a chórických souvislostí
• inspirovat se podněty z teorie řízení systémů (kybernetiky) nebo ekosystémů (autoregulace)
• ve své diplomové práci znalosti využít a zhodnotit

B)  ZADÁNÍ PRÁCE:

Semestrální práce slouží k procvičení několika témat a k vyzkoušení krajinně-ekologických pracovních postupů. Protože každé z témat vyžaduje jiné pracovní měřítko, skládá se práce z různých kapitol, které do sebe zapadají jako stavebnice. Z praktických důvodů doporučuji skládat práci od největších prostorových celků (B.1) k nejmenším (B.5) - tedy v opačném pořadí, než byla témata probírána v rámci zimního semestru:

B.1. Nejširší měřítko vyžaduje EKOLOGICKÁ ZONACE - modelové území by mělo být tak velké, aby zachytilo rozmanitost krajiny a umožnilo ji rozdílně interpretovat (TÉMA č.4)

B.2. Poněkud podrobnější měřítko vyžaduje práce se skladebnými částmi ÚSES. Ve svém modelovém území (téma řešené v diplomové práci? Nebo v ateliérovém projektu?) vystřihnete kus, ve kterém máte nějaké skladebné části ÚSES (doporučuji spíše lokální/místní úroveň ÚSES, protože regionální a nadregionální prvky podléhají složitějším prostorovým vazbám v rámci bioregionu nebo biogeografické provincie nebo např. evropské sítě EECONET ...). V rámci tohoto krajinného výřezu prověříte skladebné části ÚSES z územního plánu nebo generelu z hlediska naplnění všech probíraných principů a kritérií. Pokud zjistíte chyby, nedodělky nebo mylnou interpretaci, navrhnete způsob její opravy nebo nápravy (TÉMA č.3).

B.3. Ještě podrobnější měřítko (prakticky až na detailní úrovní = blok pozemků) vyžaduje posouzení protierozní ochrany krajiny. Z krajinného výřezu B.2. vyberete jeden problematický pozemek nebo skupinu pozemků (pozemkový blok) a pro něj prověříte Wischmeierův koeficient topografie reliéfu  L*S podle známého nomogramu. Určíte nejvhodnější lokalizaci vegetačních pásů pro protierozní ochranu a vegetační pasy v mapě vyznačíte buď schematickou značkou/symbolem, nebo v měřítku. vaše vyjadřovací možnosti budou ovlivněny především podrobností mapového podkladu, který použijete (TÉMA č.2).

B.4. Ve stejném měřítku  a v podobné podrobnosti se vyjádřete k tomu, zda navržený protierozní pás (... pásy, plochy, hrany, doprovody ...) může plnit i estetickou funkci podle probíraných kritérií (TÉMA č.1).

B.5. Detailní řešení (nejmenší babuška) představuje téma č.5 - stres a reakce na něj. Předmětem této kapitoly semestrální práce bude popis působení libovolného stresoru a především REAKCE na něj s různou mírou KOMPENZACE vyvolané odchylky od normálu. Jedním z možných příkladů může být popis/fotka/kresba/báseň/píseň stresovaného stromu, který díky své vitalitě stres ustojí. Jiným příkladem může být reakce společenstva na změnu trofie např. nitrifikací u terestrického ekosystému, nebo eutrofizací u sladkovodní nádrže.

B.6. TÉMA 5 a 6 jsme nestačili probrat, takže tyto kapitoly v semestrální práci VYNECHÁTE. Krajinnému rázu je věnován poslední prosincový seminář, ale obsahově jde o témata samostatnou semestrální práci. Pokud vás dva problémy zajímají hlouběji, vrátíme se k nim v některém z jiných ateliérových projektů ...

Řešení jednotlivých témat semestrální práce vám usnadní následující pomůcky:

TÉMA 1: estetická východiska pro návrh vegetačních prvků ve volné krajině. Základní kategorizaci estetického účinku zeleně v terénu najdete v grafických schématech Doc.Ing.Ludovita Petríka, CSc.

TÉMA 2: ochrana krajiny proti erozí prostřednictvím krajinné zeleně pomůže řešit  kombinovaného faktoru sklonu (S) a délky svahu ve směru po spádnici (L) podle Wischmeiera a Smithe (1958).  Empiricky je zjištěno, že hodnota 1,7 faktoru L*S na svislé ose nomogramu  je kritickou mezí hydrologické bilance. Každý faktor Wischmeierovy rovnice, který umožní dosažení hodnoty (L*S)<1.7, výrazně zlepší hydrologickou bilanci krajiny. Např. návrh vegetačních pásů ve vzdálenostech, určených nomogramem.

TÉMA 3: obnova ekologické stability krajiny návrhem skladebných částí územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES). Použijte    pro vymezování skladebných částí ÚSES a tabulku jejich prostorových parametrů. 

TÉMA 5: stres -  výklad problematiky obsahuje přiložená prezentace ke stažení (84 kB) zmačkaná programem WinZip. Není třeba ani prezentaci stahovat na svoje medium (disketa, hard-disk, flesh, karta foťáku), protože počítače na IC/IB by ji uměly umět otevřít i v komprimovaném tvaru programem PowerPoint ze sadu Microsoft Office. Prezentace spustíte buď pomocí hot key F5 nebo rozbalením roletky v nejhornějším řádku obrazovky Prezentace > Spustit

TÉMA 6: stabilizace hydrologického režimu území pomocí vegetačních prvků krajiny. Pracovní postup, ověřený v zahradní a krajinářské dílně v Husinci, popisuje  , když nalistujete kapitolu 4. Platnost použité metody potvrzuje  

 Při studiu tohoto složitého tématu použijte např. zde uvedenou metodiku hodnocení krajinného rázu - jde o vybrané kapitoly z literárního pramene a monografie

C) TEORETICKÁ VÝCHODISKA A TÉMATA Z PŘEDNÁŠEK:

Stres: poplachová reakce, kompenzace. Působení stresoru na živé prvky - jedinec, populace - populační hustota, společenstvo

Stabilita: typy stability (globální x lokální, centrovaná x uvnitř hraniční linie); standardy jako míra "normálnosti". Možnosti zvyšování stability. Územní systém ekologické stability krajiny. 

Biogeografická diferenciace krajiny: prostorové jednotky pro popis rámce trvalých ekologických podmínek (ecological frameworks): biom, provincie, podprovincie, bioregion, biochora. Teorie typů geobiocénu. Biogeografická diferenciace v geobiocenologickém pojetí.  Jde o prostor (semestrální práce) modální nebo kontrastní? Je-li modální: co je tímto "modem"? (odvozeno od "modus vivendi", způsob žití, existence)...  Je-li kontrastní: co stojí vůči čemu? (gradient, kontinuum, kontrast) Ukaž v mapě!  

Rozvojové trajektorie: konkurenční stratégové, stres tolerantní stratégové, ruderální stratégové. 

Ekologické zónování - prostory odolné (resistant) a zranitelné (velnerable). Navrhuji plochy zeleně (skladebné části ÚSES) do vulnerable zones (areas)? Ukaž! Teoretická východiska i pracovní postupy pro ekologické zónování uvádí literární pramen  

D) POMŮCKY: postupy, popsané v odkazech (zejména ZONACE.RTF) předpokládají použití určitých podkladů. Většinu z nich znáte z předcházejících ročníků studia. Určitý minimální výběr obsahuje následující přehled:

D.1. Pomůcka pro stanovení vegetačního stupně - Culkův nomogram závislosti vegetačního stupně na nadmořské výšce v různých biogeografických provinciích

D.2. Pomůcky pro využití geoinformací k převodům typologických systémů BPEJ a ÚHUL na skupiny typů geobiocénu (STG). Přehled obsahuje i korekce vegetačních stupňů za pomocí údajů z BPEJ. Viz. dále.

D.2.1. Mimo předcházejícího přehledu je problém souborně shrnut v převodech  půdních typů (nebo BPEJ) na geobiocenologické řady a meziřady (resp. skupiny typů geobiocénu), srov. přehled jednotek biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí ...

D.2.2.  Pro lesní půdy je  převodní klíč pro srovnání souborů lesních typů a STG uveden také zde.

• semestrální práce je ukončena grafickou zkouškou - tj. odevzdání hotové práce ve stanovených termínech
• zkušební termíny jsou zveřejňovány na dokumentovém serveru předmětu pro příslušný akademický rok a semestr
• poslední termín je vždy nejpozději jeden týden před koncem zkouškového období, aby měl zkoušející možnost odevzdané práce prostudovat

Využijte možnosti virtuálních konzultací na adrese petr.kucera@mendelu.cz

G) LITERATURA:

[1] Buček, A., Lacina J.: Geobiocenologie II. Brno: učební texty MZLU, 1999

[2] Culek, M. a kol.: Biogeografické členění ČR. Praha: Enigma, 1995

[3] Kučera, P.: Ekologické zónování a struktura vegetačních prvků v urbánní osnově území. Lednice: doktorská dizertační práce MZLU, 2001

[4] Kučera, P. a kol.: Urbanistická studie Lednicko-valtického areálu. Lednice: ústav biotechniky a ústav zahradní a krajinářské architektury MZLU, 2000

[5] Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability krajiny: Brno: Doplněk, 1995

[6] Löw, J., Kučera, P.: Metodika pro hodnocení zastavitelnosti území. Brno: účelový tisk, ÚHA, Magistrát města Brna 1996>

[7] Ambros, Z.: Ekologicko-cenotické charakteristiky rostlin, Brno: 1996

[8] Bínová, L. a kol.: Metodický postup vymezování biochor pro návrh regionálního ÚSES ČR. Brno: účelový tisk MŽP ČR, AteliEr, 1995

[9] Mikyška, R. a kol.: Geobotanická mapa ČSSR 1:200000. In Vegetace ČSSR. Praha: Řada 1, sv.2, Academia, 1969

[10] Bínová, L., Culek.M. a kol.: Nadregionální a regionální ÚSES ČR. Praha: MŽP ČR a MMR ČR, Územně-technický podklad, 1997, http://www.utpcr.cz

[11] Zkušební otázky pro předmět KRAJINNÁ EKOLOGIE I.

[12] Kučera, P.: Typologie nezastavitelných území v krajinářské architektuře a krajinném plánování. Lednice: habilitační práce MZLU, 2003

[13] Svoboda, J.a kol.:  Encyklopedický slovník geologických věd, 2 díly, Academia Praha: 1983

[14] Löw, J., Míchal,I.: Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec n.Č..: 2003