Zpracování textů na počítači

studijní opora pro cvičení

Smíšená sazba

Osnova kapitoly

Smíšená sazba znamená použití různých druhů a stupňů písma v jednom dokumentu. Používá se především v situacích, kdy je potřeba určitou část textu vizuálně oddělit od zbytku.

Vlastní poznámky (komentáře) do zdrojového kódu lze vkládat pomocí znaku %. Veškerý text umístěný za tímto znakem až do konce řádku bude při sazbě ignorován.

... libovolný materiál ...           % zde je možné zapisovat vlastní komentáře

Stupně písma

Základní stupeň písma lze nastavit globálně nepovinným parametrem příkazu \documentclass. K dispozici je 10pt (výchozí hodnota, není třeba zapisovat), 11pt12pt. Příklad: \documentclass[12pt]{article}.

Pro lokální změnu v libovolné části dokumentu lze zvolit některý z deseti standardních písmových stupňů uvedených v tabulce. Jsou to všechno přepínače s platností do konce aktuální skupiny. Velikosti jednotlivých stupňů jsou odvozeny od velikosti základní stupně, který se nastavuje příkazem \normalsize).

Tabulka 1: Přehled standardních písmových stupňů v LATEXu
Příkaz (přepínač)Velikost pro [10pt]Velikost pro [11pt]Velikost pro [12pt]
\tiny05,00 pt06,00 pt06,00 pt
\scriptsize07,00 pt08,00 pt08,00 pt
\footnotesize08,00 pt09,00 pt10,00 pt
\small09,00 pt10,00 pt10,95 pt
\normalsize10,00 pt10,95 pt12,00 pt
\large12,00 pt12,00 pt14,40 pt
\Large14,40 pt14,40 pt17,28 pt
\LARGE17,28 pt17,28 pt20,74 pt
\huge20,74 pt20,74 pt24,88 pt
\Huge24,88 pt24,88 pt24,88 pt
Tento text je sázen normální velikostí {\large a tento je zvětšený}.

Všechny písmové stupně lze používat také jako prostředí:

Tento text je sázen normální velikostí a \begin{large}tento je zvětšený\end{large}.

Další (méně používanou) možností je nastavení stupně písma společně s řádkováním pomocí příkazu \fontsize{velikost}{řádkování}, volbu je potřeba potvrdit příkazem \selectfont, například \fontsize{10pt}{12pt}\selectfont nastaví velikost písma 10 pt a řádkový proklad 12 pt. V systému XELATEX lze stupeň písma nastavit také jako nepovinný parametr příkazu pro volbu fontu.

Způsoby vyznačování

Rodina, váha a tvar písma

Všechny způsoby vyznačování se zapisují buď jako příkaz s povinným parametrem nebo jako přepínač, u kterého je nutné dávat pozor na platnost – proto jsou v tabulce okolo přepínačů uvedeny závorky ohraničující skupinu. Je třeba mít na paměti, že použitý font musí mít podporu požadované vlastnosti, v opačném případě se nastavení neprojeví. Problémy jsou zejména u kapitálek a skloněného řezu.

Tabulka 2: Nastavení rodiny písma
RodinaPříkazPřepínač
Antikva (roman font family)\textrm{...}{\rmfamily ...}
Grotesk (sans serif font family)\textsf{...}{\sffamily ...}
Strojopis (teletype font family)\texttt{...}{\ttfamily ...}
Tabulka 3: Nastavení váhy písma
VáhaPříkazPřepínač
Polotučné (medium weight)\textmd{...}{\mdseries ...}
Tučné (boldface weight)\textbf{...}{\bfseries ...}
Tabulka 4: Nastavení tvaru písma
TvarPříkazPřepínač
Vzpřímené (upright shape)\textup{...}{\upshape ...}
Kurzíva (italic shape)\textit{...}{\itshape ...}
Skloněné (slanted shape)\textsl{...}{\slshape ...}
Kapitálky (small capitals)\textsc{...}{\scshape ...}

Systém TEX disponuje navíc příkazem \emph{...}, který slouží k vyznačování (emphasis) vhodným řezem – ve vzpřímeném řezu nastaví kurzívu, uvnitř kurzívy však nastaví vzpřímený řez.

Příkazy v uvedených kategoriích lze libovolně kombinovat, nesmějí se ale vzájemně ovlivňovat. Z každé skupiny (tabulky) lze proto vybrat právě jednu variantu.

Jako ukázku kombinace (a také pro ověření, zda správně chápeme význam příkazů s parametry a přepínačů – tedy zápis závorek) uveďme osm způsobů nastavení tučné kurzívy. Všechny jsou korektní a fungují, ale je zřejmé, že některé jsou uživatelsky nepřívětivé:

\textbf{\textit{...}} 
\textit{\textbf{...}} 

\textbf{\itshape ...} 
\textit{\bfseries ...} 

{\bfseries\itshape ...} 
{\itshape\bfseries ...} 

{\bfseries\textit{...}} 
{\itshape\textbf{...}}

Velikost písmen

Změnu velikosti písmen lze provést pouze příkazy s parametrem a nemusí vždy fungovat korektně (problémy s diakritikou).

Tabulka 5: Nastavení velikosti písmen
VelikostPříkaz
Verzálky (všechna velká)\uppercase{...}
Minusky (všechna malá)\lowercase{...}

Připojení fontů

Při psaní textu je důležité zvolit vhodné písmo, které koresponduje s obsahem a úpravou textu. Systém XELATEX používá pro globální nastavení následující příkazy:

Tabulka 6: Nastavení písma v systému XELATEX
KategoriePříkaz pro nastaveníVýchozí nastaveníOvlivněný příkaz
Antikva\setmainfont{...}Latin Modern Roman\rmfamily
Grotesk\setsansfont{...}Latin Modern Sans\sffamily
Strojopis\setmonofont{...}Latin Modern Mono\ttfamily

TEX nekontroluje, do které kategorie zvolené písmo patří. Za výběr vhodného zástupce odpovídá uživatel. Vazba mezi příkazy \set....font\..family je zřejmá.

Pro lokální změnu písma slouží příkaz \fontspec{...}, jehož nepovinný parametr Scale upravuje zvolené měřítko, například \fontspec[Scale=1.5]{Arial} nastaví písmo Arial s velikostí odpovídající 1,5násobku velikosti základního písma.

Dostupnost písem v systému TEXonWeb

Jsou dostupné tradiční fonty z Windows (Arial, Tahoma, Verdana, Times New Roman, Courier New apod.), ale také novější množina fontů Calibri, Cambria, Candara, Consolas, Constantia a Corbel. Kromě toho je v systému TEXonWeb instalován balík Štormových fontů (Stormtype fonts) od českého typografa Františka Štorma (* 1966) ze Střešovické písmolijny. Balík obsahuje několik set kvalitních písem v různých řezech a jeho cena v současnosti dosahuje téměř 120 tisíc Kč. Bližší informace získají zájemci na webových stránkách produktu.

Ukázky všech písem dostupných v systému TEXonWeb jsou k dispozici pod tímto odkazem. Při použití je nutné doslovně opsat jméno písma včetně rozlišování velikosti písmen. Také je potřeba myslet na to, že některá písma nemají podporu všech řezů, způsobů vyznačení a znaků s diakritikou. Katalog písem vzniká postupně zásluhou některých studentů.

Definice vlastních příkazů v TEXu

Nové příkazy se vytvářejí následujícím způsobem:

\def\prikaz{ ... tělo definice ... }          % příkaz bez parametrů 
\def\prikaz#1{ ... tělo definice ... }        % příkaz s jedním povinným parametrem 
\def\prikaz#1#2{ ... tělo definice ... }      % příkaz se dvěma povinnými parametry 

Analogicky se postupuje u příkazů s větším počtem parametrů, maximální počet parametrů je však omezen na devět.

Nové prostředí se vytváří následujícím způsobem:

\newenvironment{jméno}{... začátek prostředí ...}{... konec prostředí ...}

Úkoly k řešení

Příprava

Budeme pracovat s následujícím textem:

Romantismus v Británii

Romantismus v Británii zásadním způsobem ovlivnila průmyslová
revoluce a průběh a ideály Francouzské revoluce. Zásadním impulsem 
pro nový myšlenkový a umělecký směr bylo rovněž dílo filozofa 
Jeana Jacquese Rousseaua. V literární oblasti romantismus 
předznamenali dva básníci: skotský bard Robert Burns, který se 
inspiroval životem a kulturou prostého zemědělského života a jenž 
je autorem řady slavných a dnes již zlidovělých písní, jako je 
např. Auld Lang Syne, a William Blake, mystický básník a rytec, 
jehož dílo nepřestává inspirovat soudobé umělce literární i jiné 
(jeho báseň Tygr kupř. inspirovala román Williama Saroyana 
Tracyho tygr nebo hudební skupinu Laura a její tygři). 

Manifestem anglického romantismu se stala sbírka Lyrické balady 
jezerních básníků Williama Wordswortha a Samuela Taylora Coleridge, 
jejíž druhé vydání Wordsworth opatřil předmluvou, v níž stanovil 
záměry a cíle nové poezie. Druhou generaci romantiků reprezentují 
tzv. básníci rebelové, zejména Percy Bysshe Shelley a George Gordon Byron, 
známí svým nekonvenčním životním stylem. Do stejné generace, ač 
tvorbou odlišný, patřil i John Keats, zřejmě největší 
a nejkomplexnější básník této doby.
       
V oblasti prózy byly předzvěstí romantismu sentimentální a gotický 
román, které zásluhou Waltera Scotta následoval román historický.

Také v malířském umění docházelo k radikálním změnám. John Constable 
proslul tvorbou v plenéru a jeho práce se štětcem předznamenává 
moderní výtvarné směry jako je např. impresionismus. Ještě výrazněji 
se tendence k impresi a abstrakci projevuje v díle J. M. W. Turnera.

Do Spojených států přišel romantismus asi o dvě desetiletí později, kolem 
roku 1820. Vytvořil si zde specifickou odnož tzv. transcendentalismu, 
k němuž patřili zejména Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau. 
Emersonovy eseje a Thoreaův Walden aneb Život v lesích zásadně 
ovlivnily tvorbu Nathaniela Hawthorna a Walta Whitmana. K dalším 
význačným autorům této doby patří Herman Melville.

Text je převzat z webových stránek www.ped.muni.cz.

Postup

Nyní budeme pokračovat návrhem vlastních příkazů a jejich doplněním do zdrojového textu. Snažíme se dodržovat principy strukturního značkování, všechny vytvořené příkazy proto pouze podávají informaci o významu textu, nikoli o jeho vizuální podobě. Až poté doplníme vizuální definice jednotlivých příkazů do stylového souboru.

Na závěr vybereme vhodné zástupce pro jednotlivé kategorie písem a doplníme příkazy pro jejich nastavení. Vyzkoušet můžeme například tato písma:

Řešení

Soubor cviceni02.tex bude vypadat následovně:

\documentclass[12pt]{article} 
\usepackage{mujstyl} 
\begin{document} 

\nadpis{Romantismus v Británii} 

Romantismus v Británii zásadním způsobem ovlivnila průmyslová 
revoluce a průběh a ideály Francouzské revoluce. Zásadním impulsem 
pro nový myšlenkový a umělecký směr bylo rovněž dílo filozofa 
\jmeno{Jeana Jacquese Rousseaua}. V \pojem{literární oblasti} romantismus 
předznamenali dva básníci: skotský bard \jmeno{Robert Burns}, který se 
inspiroval životem a kulturou prostého zemědělského života a jenž 
je autorem řady slavných a dnes již zlidovělých písní, jako je 
např. \dilo{Auld Lang Syne}, a \jmeno{William Blake}, mystický básník a rytec, 
jehož dílo nepřestává inspirovat soudobé umělce literární i jiné 
(jeho báseň \dilo{Tygr} kupř. inspirovala román \jmeno{Williama Saroyana} 
\dilo{Tracyho tygr} nebo hudební skupinu Laura a její tygři). 

Manifestem anglického romantismu se stala sbírka \dilo{Lyrické balady} 
jezerních básníků \jmeno{Williama Wordswortha} a \jmeno{Samuela Taylora Coleridge}, 
jejíž druhé vydání Wordsworth opatřil předmluvou, v níž stanovil 
záměry a cíle nové poezie. Druhou generaci romantiků reprezentují 
tzv. básníci rebelové, zejména \jmeno{Percy Bysshe Shelley} a \jmeno{George Gordon Byron}, 
známí svým nekonvenčním životním stylem. Do stejné generace, ač 
tvorbou odlišný, patřil i \jmeno{John Keats}, zřejmě největší 
a nejkomplexnější básník této doby.
       
V oblasti prózy byly předzvěstí romantismu sentimentální a gotický 
román, které zásluhou \jmeno{Waltera Scotta} následoval román historický.

Také v \pojem{malířském umění} docházelo k radikálním změnám. \jmeno{John Constable} 
proslul tvorbou v plenéru a jeho práce se štětcem předznamenává 
moderní výtvarné směry jako je např. impresionismus. Ještě výrazněji 
se tendence k impresi a abstrakci projevuje v díle \jmeno{J. M. W. Turnera}.

Do Spojených států přišel romantismus asi o dvě desetiletí později, kolem 
roku 1820. Vytvořil si zde specifickou odnož tzv. \pojem{transcendentalismu}, 
k němuž patřili zejména \jmeno{Ralph Waldo Emerson} a \jmeno{Henry David Thoreau}. 
Emersonovy eseje a Thoreaův \dilo{Walden aneb Život v lesích} zásadně 
ovlivnily tvorbu \jmeno{Nathaniela Hawthorna} a \jmeno{Walta Whitmana}. K dalším 
význačným autorům této doby patří \jmeno{Herman Melville}.

\begin{poznamka} 
Text je převzat z webových stránek \odkaz{www.ped.muni.cz}. 
\end{poznamka} 

\end{document}

Stylový soubor mujstyl.sty bude obsahovat tyto definice:

% výchozí nastavení 
\usepackage{xltxtra,polyglossia}                      % formát XeLaTeX, připojení jazykového balíčku 
\setdefaultlanguage{czech}                            % výchozí jazyk sazby 

% definice strukturních příkazů a prostředí pro formátování textu (2. cvičení) 
\def\nadpis#1{\textsf{\Large\bfseries #1}}            % první odstavec: větší stupeň písma, grotesk, tučně 
\def\jmeno#1{\textsc{#1}}                             % jméno autora: kapitálky 
\def\dilo#1{\textit{#1}}                              % název díla: kurzíva 
\def\pojem#1{\textbf{#1}}                             % důležitý pojem: tučně 
\def\odkaz#1{\texttt{#1}}                             % odkaz na web: strojopis 
\newenvironment{poznamka}{\begin{small}}{\end{small}} % poslední odstavec: menší stupeň písma 

% globální nastavení fontů 
\setmainfont{Cambria}                                 % připojení patkového fontu 
\setsansfont{Calibri}                                 % připojení bezpatkového fontu 
\setmonofont{Consolas}                                % připojení strojopisného fontu 

Nyní můžeme provést překlad hlavního souboru a ověřit správnost definic.

Kde se dozvědět více?

Problematika je podrobně popsána v učebnici LATEX pro začátečníky ve 3. kapitole na stranách 42–50 (vyznačování a práce s fonty) a v 11. kapitole na stranách 142–161 (definice nových příkazů). Způsob práce s fonty v systému XELATEX se však liší od způsobu práce v systému LATEX, který je popsán v učebnici. Princip popsaný v učebnici je funkční, pokud není připojen balíček xltxtra a není zvolen překladač xelatex.