Ačkoliv je trihybrid více komplexnější než dihybrid, výsledky jejich křížení je opět snadné vypočítat, jestliže se držíme pravidel segregace a volné kombinovatelnosti. Příkladem může být následující schéma.
|
Jednotlivé genové páry představují teoretické odlišitelné vlastnosti a jsou symbolizovány jako A/a, B/b a C/c. Opět křížením dvou homozygotních rodičů (AABBCC a aabbcc) vzniká hybridní F1 generace (AaBbCc). Tito hybridi produkují osm různých kombinací gamet ve stejné frekvenci (stejné pravděpodobnosti přenosu). |
|
Pro zobrazení F2 generace vzniklé křížením F1 můžeme použít kombinační čtverec. Byl by to však čtverec o stranách 8 x 8 jednotlivých buněk, tedy 64 políček. Protože takovéto zobrazení je již těžkopádnější a méně přehledné, používá se na odvození F2 generace jiná metoda - rozvětvovací diagram. Ta je použita v případě trihybridního křížení. V F2 generaci bude pro každý gen platit poměr 3:1. Je třeba aplikovat zákon součinu pravděpodobností. Fenotypový podíl u trihybrida je 27:9:9:9:3:3:3:1. |
Jednoduchá matematická pravidla užitečná v řešení genetických problémů |
||||
Počet heterozygotních párů alel |
n=1 |
n=2 |
n=3 |
obecně |
Počet F1 gamet |
2 | 4 | 8 | 2n |
| Podíl recesivních homozygotů v F2 | 1/4 | 1/16 | 1/64 | 1/(2n)2 |
| Počet různých F2 fenotypů (při úplné dominanci u všech alelických párů) | 2 | 4 | 8 | 2n |
Počet různých genotypů (nebo fenotypů není-li zde dominance) |
3 |
9 |
27 |
3n |
Vícehybridní křížení F1 generace, kde n je počet genů segregujících se 2 alelami.
