Speciální případy genetiky populací

Geny vázané na X chromozomu

Četnosti genotypů a alel za rovnovážného stavu u genů vázaných na pohlaví (na nehomologním úseku X chromozomu) jsou rozdílné podle pohlaví:

 

homogametní pohlaví

(samice - female)

heterogametní pohlaví

(samci - male)

genotypy
četnosti genotypů
p 2pq q2
p q
gamety:  A
  a

U heterogametního pohlaví dávají četnosti alel přímo četnosti genotypů, nevyskytují se heterozygoti (hemizygotnost) !

Očekávané relativní frekvence na X chromozom vázané vlastnosti:

frekvence samců  očekávané frekvence u samic
0,90 0,81
0,50 0,25
0,10 0,01
0,01 0,0001
0,001 0,000001
0,0001 0,00000001
r = q r = q2

Jestliže frekvence alel na X chromozomů se liší u samců (m) a samic (f), pak populace není v rovnováze. Genetická rovnováha je dosažena, když:  a . Ta není dosažitelná za jednu generaci. Protože samci dědí maternální X chromozom a frekvence alel u samic určuje frekvenci alel u samců v příští generaci: a . Dcery získají X chromozom maternální a paternální a frekvence alel je průměrem rodičovských frekvencí: a

Multialelizmus - mnohonásobné alely

Genová a genotypová četnost rovnovážného stavu při alelické sérii (více než dvě alely v genovém páru v populaci) může být zapsána:

četnost alel:  p + q + ... + z = 1
četnost genotypů: (p + q + ... + z)2 = 1

Asi nejznámějším genem s více alelami je gen pro krevní skupinu AB0 u lidí.  Lokus I (isoaglutinin) má tři alely: IA, IB, I0 a tedy šest možných genotypů: IAIA, IBIB, I0I0, IAIB, IAI0, IBI0. Alely A a B jsou vůči sobě kodominantní a obě jsou dominantní vůči alele 0. Z toho vyplývá, že ve fenotypu lze určit jen čtyři kombinace: A (IAIA, IAI0), B (IBIB, IBI0), AB (IAIB) a 0 (I0I0). 

 
p (IA)
q (IB)
r (I0)
p (IA)

p2

IAIA

skupina A

pq

IAIB

skupina AB

pr

IAI0

skupina A

q (IB)

pq

IAIB

skupina AB

q2

IBIB

skupina B

qr

IBI0

skupina B

r (I0)

pr

IAI0

skupina A

qr

IBI0

skupina B

r2

I0I0

skupina 0

Rovnice genetické rovnováhy pro AB0 lokus je: