Speciální případy genetiky populací

Geny vázané na X chromozomu

Četnosti genotypů a alel za rovnovážného stavu u genů vázaných na pohlaví (na nehomologním úseku X chromozomu) jsou rozdílné podle pohlaví:

homogametní pohlaví

(samice - female)

heterogametní pohlaví

(samci - male)

genotypy

četnosti genotypů

p²

2pq

q²

gamety:	A
	a

U heterogametního pohlaví dávají četnosti alel přímo četnosti genotypů, nevyskytují se heterozygoti (hemizygotnost) !

Očekávané relativní frekvence na X chromozom vázané vlastnosti:

frekvence samců	očekávané frekvence u samic
0,90	0,81
0,50	0,25
0,10	0,01
0,01	0,0001
0,001	0,000001
0,0001	0,00000001
r = q	r = q²

Jestliže frekvence alel na X chromozomů se liší u samců (m) a samic (f), pak populace není v rovnováze. Genetická rovnováha je dosažena, když: a . Ta není dosažitelná za jednu generaci. Protože samci dědí maternální X chromozom a frekvence alel u samic určuje frekvenci alel u samců v příští generaci: a . Dcery získají X chromozom maternální a paternální a frekvence alel je průměrem rodičovských frekvencí: a .

Multialelizmus - mnohonásobné alely

Genová a genotypová četnost rovnovážného stavu při alelické sérii (více než dvě alely v genovém páru v populaci) může být zapsána:

četnost alel:	p + q + ... + z = 1
četnost genotypů:	(p + q + ... + z)²= 1

Asi nejznámějším genem s více alelami je gen pro krevní skupinu AB0 u lidí. Lokus I (isoaglutinin) má tři alely: I^A, I^B, I⁰ a tedy šest možných genotypů: I^AI^A, I^BI^B, I⁰I⁰, I^AI^B, I^AI⁰, I^BI⁰. Alely A a B jsou vůči sobě kodominantní a obě jsou dominantní vůči alele 0. Z toho vyplývá, že ve fenotypu lze určit jen čtyři kombinace: A (I^AI^A, I^AI⁰), B (I^BI^B, I^BI⁰), AB (I^AI^B) a 0 (I⁰I⁰).

p (I^A)

q (I^B)

r (I⁰)

p (I^A)

p²

I^AI^A

skupina A

I^AI^B

skupina AB

I^AI⁰

skupina A

q (I^B)

I^AI^B

skupina AB

q²

I^BI^B

skupina B

I^BI⁰

skupina B

r (I⁰)

I^AI⁰

skupina A

I^BI⁰

skupina B

r²

I⁰I⁰

skupina 0

Rovnice genetické rovnováhy pro AB0 lokus je: