Četnosti genotypů a alel za rovnovážného stavu u genů vázaných na pohlaví (na nehomologním úseku X chromozomu) jsou rozdílné podle pohlaví:
homogametní pohlaví (samice - female) |
heterogametní pohlaví (samci - male) |
|||||||||
genotypy | ||||||||||
četnosti genotypů |
|
|
||||||||
|
|
|
Očekávané relativní frekvence na X chromozom vázané vlastnosti:
frekvence samců | očekávané frekvence u samic |
0,90 | 0,81 |
0,50 | 0,25 |
0,10 | 0,01 |
0,01 | 0,0001 |
0,001 | 0,000001 |
0,0001 | 0,00000001 |
r = q | r = q2 |
Jestliže frekvence alel na X chromozomů se liší u samců (m) a samic (f), pak populace není v rovnováze. Genetická rovnováha je dosažena, když: a . Ta není dosažitelná za jednu generaci. Protože samci dědí maternální X chromozom a frekvence alel u samic určuje frekvenci alel u samců v příští generaci: a . Dcery získají X chromozom maternální a paternální a frekvence alel je průměrem rodičovských frekvencí: a .
Genová a genotypová četnost rovnovážného stavu při alelické sérii (více než dvě alely v genovém páru v populaci) může být zapsána:
četnost alel: | p + q + ... + z = 1 |
četnost genotypů: | (p + q + ... + z)2 = 1 |
Asi nejznámějším genem s více alelami je gen pro krevní skupinu AB0 u lidí. Lokus I (isoaglutinin) má tři alely: IA, IB, I0 a tedy šest možných genotypů: IAIA, IBIB, I0I0, IAIB, IAI0, IBI0. Alely A a B jsou vůči sobě kodominantní a obě jsou dominantní vůči alele 0. Z toho vyplývá, že ve fenotypu lze určit jen čtyři kombinace: A (IAIA, IAI0), B (IBIB, IBI0), AB (IAIB) a 0 (I0I0).
p (IA) |
q (IB) |
r (I0) |
|
p (IA) |
p2 IAIA skupina A |
pq IAIB skupina AB |
pr IAI0 skupina A |
q (IB) |
pq IAIB skupina AB |
q2 IBIB skupina B |
qr IBI0 skupina B |
r (I0) |
pr IAI0 skupina A |
qr IBI0 skupina B |
r2 I0I0 skupina 0 |
Rovnice genetické rovnováhy pro AB0 lokus je: