Fenotypová hodnota (P) vlastnosti je výsledkem působení genotypové hodnoty (G) a prostředí (E). Rozdíly mezi fenotypovými hodnotami jsou výsledkem působení genotypu a prostředí a lze sledovat jejich variabilitu.
Základní vlastností variance je, že ji lze rozdělovat do dílčích složek (komponent) variance, jejichž prostý součet je roven celkové varianci. Toho se využívá v genetice, kdy se z celková fenotypová variance odhaduje různými statistickými metodami (Základní metodou je analýza variance) odhaduje variance genetická (genotypová). Genetická variance se využívá k odhadům dalších genetických parametrů (např. koeficient dědivosti).
 |
 |
- celková fenotypová variance segregující populace (variabilita změřených hodnot) |
 |
- genetická (genotypová) variance, která přispívá k celkové fenotypové varianci; variabilita vlastnosti způsobená různými genotypy v populaci |
 |
- aditivní genetická variance (je zapříčiněná aditivním působením genů na různých lokusech - variance polygenů) |
 |
- dominantní genetická variance (intraalelické interakce, jestliže alely (dvě i více) na jednom lokusu ovlivňují polygenní vlastnost a projevuje se interakce dominance-recesivita a jejich různý stupeň |
 |
- variance genetické interakce (interalelické interakce, část genetické variance asociováná s interakcemi mezi geny na různých lokusech. Základem je epistáze. |
 |
- příspěvek variability prostředí k celkové fenotypové variabilitě |
 |
- variabilita stále působících vlivů prostředí (permanentní) |
 |
- variabilita dočasně působících vlivů prostředí (temporální) |
 |
- variance interakce genotyp - prostředí |
 |
- korelace mezi genotypem a prostředím |
|
