Od roku 1940 do 1953 se zabývalo mnoho vědců odhalením struktury DNA. Nejznámějšími z nich byli Erwin Chargaff, Maurice Wilkins, Rosalinda Franklinová, Linus Pauling, Francis Crick a James Watson. Hlavní otázkou, kterou řešili, byla: "Jak slouží DNA jako genetický základ pro životní procesy?" Odpověď byla hledána v chemické struktuře DNA a její organizaci.
Mezi dvěma mononukleotidy je vazba složená z fosfátové skupiny vázané na dva cukry - fosfodiesterová vazba.
E. Chargaff a jeho tým vyvodil ze svých výzkumů různých organizmů kvantitativní metodou množství čtyř bazí. Na základě dat pak byly stanoveny tyto závěry pro dvouřetězcovou DNA:
Watson-Crickovo pravidlo párování bazí
Tvoří základní podmínku tvorby sekundární struktury v nukleových kyselinách.
Typy nukleových kyselin
lineární molekuly NK | kružnicové molekuly NK |
|
|
- lineární molekuly mají volné 5´a 3´konce - kružnicové molekuly jsou spojité bez volných konců |
|
- jednořetězcové molekuly: ss (single stranded) ssRNA, ssDNA - dvouřetězcové molekuly: ds (double stranded) dsRNA, dsDNA |
"Vítězi" hledání struktury DNA se stali v roce 1953 Crick a Watson, kteří popsali v časopise Nature strukturu DNA jako dvojitou pravotočivou šroubovici (J.D. Watson, F.H.C. Crick: Molecular Sructure od Nucleic Acids: A Structure for Deoxyribose Nucleic Acids. Nature, 1953, 171, No. 4356: 737-38).