Barvitelný materiál chromozomu se nazývá chromatin.
Do proteosyntézy je zapojen vždy jen jeden X chromozom z páru - kompenzace dávky. Druhý z páru vytváří kondenzovaný pohlavní chromatin, který dostal název dle svého objevitele – Baarovo tělísko. Právě detekce Baarova tělíska slouží k identifikaci pohlaví např. u sportovců. Lyonová v roce 1962 vytvořila teorii mozaiky, přičemž systém zapojení chromozomu do proteosyntézy považovala za náhodný. Tato teorie byla později doplněna o molekulární mechanizmy určující inaktivaci X chromozomu. Jednotlivé chromozomy X se mohou lišit svojí genetickou informací a tím mohou podmiňovat různý fenotyp.
Co rozhoduje o inaktivaci X chromozomu? 3 oblasti X chromozomu: 1. gen XIC (X-inactivation centre)
2. gen XIST (X-inactive specific transcript)
3. nukleotidová sekvence ORF (open reading frame)
|
U samců je jeden X chromozom, který je ve
stavu euchromatinu. U samic jsou dva X chromozomy, z nichž jeden je
kondenzován do heterochromatinu u člověka asi v 16. dni embryonálního
vývoje. V interfázovém jádře jsou pak viditelné tmavé skvrny na
jeho okrajích. Jedinec má N-1 Barrových tělísek, kde N je počet X chromozomů. Pak . . .
|
|
Výsledkem inaktivace X chromozomu je tvorba fenotypové mozaiky u samic, které jsou heterozygotní v lokusu na X chromozomu. Jednou inaktivovaný X chromozom jím zůstává po všechny následující mitózy v dané buněčné linii. Tato inaktivace se ruší až při gametogenezi. |