|
Procesem transkripce se provádí přepisování genetické informace z DNA do RNA. Existuje i opačný proces, přepisování genetické informace z RNA do DNA - zpětná transkripce. Cílem je, aby se genetická informace převedla z jedné formy nukleotidového zápisu (DNA nebo RNA) do jiné formy (RNA nebo DNA). Také zde platí zásada komplementarity řetězců. Transkripcí vzniklý řetězec ribonukleotidové sekvence se označuje jako transkript.
Transkripce je prvním stupněm mechanizmu zajišťující realizaci genetické informace. Tento proces je katalyzován enzymem DNA dependentní RNA polymeráza (zkráceně RNA polymeráza neboli transkriptáza). Tento enzym umožňuje syntézu RNA z ribonukleotidů komplementárně podle matrice DNA řetězce. Transkribuje se jen jedno vlákno DNA (ve směru 3´> 5´), které se označuje jako negativní. Druhé nepřepisované vlákno DNA (5´> 3´) se nazývá pozitivní, které má stejnou sekvenci nukleotidů jako primární transkript (pozor však na záměnu U za T !).
Podle typů primárních transkriptů se rozlišují 3 typy transkripčních jednotek, které jsou u prokaryot transkribovány jedním enzymem RNA polymerázou (u eukaryotů jsou 4 typy RNA polymeráz závislých na DNA):
- transkripční jednotka strukturních genů,
- transkripční jednotka genů pro rRNA,
- transkripční jednotka genů pro tRNA.
Struktura transkripční jednotky
U prokaryot jsou dva typy transkripčních jednotek, které vždy obsahují promotor, startovací nukleotid, přepisované geny a terminátor. Operony obsahují navíc další regulační oblast operátor.
a) Operony |
 |
b) Neoperonové transkripční jednotky (eukaryotní organizmy) |
|
