G O R D I K O N V rovinat‚ krajinØ severovìchodnØ od Ostravy le§¡ jedno z nejvØtç¡ch n dra§¡ ¬eskìch drah,stanice Bohum¡n. Je dlouh‚ v¡ce ne§ osm kilometr…. ZaŸalo vznikat ve Ÿtyýic tìch letech minul‚ho stolet¡ jako n dra§¡ Se- vern¡ dr hy c¡saýe Ferdinanda V¡deå - Krakov se spojovac¡ trat¡ do Annabergu (dnes Chalupki) na prusk‚ dr ze c¡saýe Vil‚ma, bylo roz- ç¡ýeno po roce 1870 pýipojen¡m Koçicko-bohum¡nsk‚ dr hy a ve Ÿtyýi- c tìch letech naçeho stolet¡ rekonstruov no s ohledem na vzr…staj¡c¡ v leŸn‚ dopravn¡ n roky. V roce 1963 zde byl zah jen pravidelnì elektrickì provoz. Bohum¡nsk‚ kolejiçtØ se stalo r mcovou pýedlohou k programu GORDIKON. Znalci tamØjç¡ch pomØr… snad autorovi prominou drobn‚ £pravy, kterìmi bylo uspoý d n¡ stanice pozmØnØno, vesmØs s c¡lem uŸinit provoz ply- nulejç¡ a zaj¡mavØjç¡. évodn¡ popis Program je konstruov n jako simul tor ý¡zen¡ vlakov‚ dopravy. Vaç¡m pracovn¡m n strojem se stane modern¡ elektronick‚ stavØdlo s evidenc¡ Ÿ¡sel vlak…. Ovl d c¡m prvkem je tý¡tlaŸ¡tkov  myç. Pou§¡t lze i dvou- tlaŸ¡tkovou myç, pýiŸem§ obsluha neexistuj¡c¡ho stýedn¡ho tlaŸ¡tka je nahrazena kombinac¡ kl vesy a lev‚ho tlaŸ¡tka myçi. Schema kolejiçtØ je zobrazeno v barv ch, kter‚ maj¡ n sleduj¡c¡ vì- znam : çed  .................. voln  kolej Ÿerven  ............... obsazen  kolej zelen  ................ kolej v zabezpeŸen‚ vlakov‚ cestØ b¡l  .................. kolej v zabezpeŸen‚ posunov‚ cestØ §lut  ................. technick  porucha V £vodn¡m menu si m…§ete zvolit nastaven¡ r…znìch parametr…, kter‚ ovlivn¡ vìvoj a obt¡§nost simulace. StejnØ jako ve skuteŸnosti je Vaç¡ £lohou organizovat plynulì a bezpeŸnì provoz ve stanici a pýilehlìch traœovìch £sec¡ch. Je samo- zýejm‚, §e elektronick‚ stavØdlo vyluŸuje mo§nost nehody. Nepýijme tedy § dn‚ Vaçe pý¡kazy, kter‚ by mohly zp…sobit provozn¡ kolize. InformaŸn¡ syst‚m elektronick‚ho stavØdla V m napov¡d  v rozhodo- v n¡ "co dØlat s vlaky". Pýi vstupu vlaku do ý¡zen‚ oblasti se do- v¡te jeho druh, Ÿ¡slo, urŸenì smØr, d‚lku v metrech, popý¡padØ jeçtØ logicky navazuj¡c¡ £daje (Ÿ¡slo pravideln‚ koleje, zpr va o pýepýahu). U vlak…, kter‚ se pýibli§uj¡ traœovìmi frontami, je za Ÿ¡slem vlaku odliçnou barvou zaps n minutovìm £dajem Ÿas odjezdu ze sousedn¡ sta- nice. OznaŸen¡ druhu vlaku vych z¡ z platnìch pýedpis… ¬eskìch drah, pýi- Ÿem§ vìznam zkratek je n sleduj¡c¡ : EC ... vlak s¡tØ Eurocity IC ... vlak s¡tØ Intercity Ex ... expres R ... rychl¡k Sp ... spØçnì vlak Os ... osobn¡ vlak Sv ... soupravovì vlak Vìçe uveden‚ vlaky tvoý¡ skupinu vlak… osobn¡ dopravy. Je-li vlak osobn¡ dopravy tvoýen ucelenou elektrickou nebo motorovou jednotkou, je zkratka doplnØna jeçtØ p¡smenem "M" (napý. MSp, MOs). Pro vlaky n kladn¡ dopravy se pou§¡vaj¡ tyto zkratky : NEx ... n kladn¡ expres (pro pýednostn¡ z silky v mezin rodn¡ dopravØ Rn ... rychlì n kladn¡ vlak (pro spØçninov‚ vozy) Sn ... spØçnì n kladn¡ vlak (pro pýednostn¡ z silky ve vnitrost tn¡ dopravØ) Vn ... vyrovn vkovì n kladn¡ vlak (pro ucelen‚ soupravy pr zdnìch voz… pýemisœovanìch do m¡sta nakl dky, napý. uhl k…, ciste- ren, vìsypnìch voz…) Pn ... pr…bاnì n kladn¡ vlak (pro dopravu obyŸejnìch z silek mezi dvØma seýaÔovac¡mi stanicemi; mezilehl‚ stanice takovì vlak obvykle proj¡§d¡) Mn ... manipulaŸn¡ n kladn¡ vlak (pro svoz a rozvoz z silek do/ze seýaÔovac¡ch stanic; posunuje podle potýeby v n cestnìch stanic¡ch) Pv ... pýestavovac¡ n kladn¡ vlak (pro dopravu vçech typ… z silek mezi dvØma stanicemi v jedn‚ aglomeraci) Lv ... lokomotivn¡ vlak (pro pýesun lokomotivy mezi lokomotivn¡m depem a m¡stem pou§it¡ a pod.) Na po§ d n¡ V m informaŸn¡ syst‚m £daje o vlaku zopakuje. K tomu je týeba um¡stit kurzor myçi na Ÿ¡slo vlaku a stisknout kl vesu . Do informaŸn¡ho okna vpravo nahoýe se vyp¡ç¡ £daje o vlaku. SouŸ st¡ £daj… o vlaku je i zkratka, kter  ud v  smØr, kterìm m  vlak jet. Vìznam zkratek je n sleduj¡c¡ : BI .................. Bohum¡n osobn¡ n dra§¡ BIV .................. Bohum¡n Vrbice BKP .................. Bohum¡n kontejnerov‚ pýekladiçtØ BON .................. Bohum¡n odstavn‚ n dra§¡ BVJ .................. Bohum¡n vjezdov‚ n dra§¡ CHI .................. Chalupki Oµ .................. Orlov  OH .................. Ostrava hl.n. K dispozici jsou i £daje o obsazen¡ koleje. Jsou dostupn‚ po um¡s- tØn¡ kurzoru myçi zhruba doprostýed staniŸn¡ koleje a stisku kl vesy . Do çed‚ho informaŸn¡ho okna se vyp¡çe zpr va o obsazen¡ pý¡sluç- n‚ koleje. Vlak je zaps n svìm Ÿ¡slem. Lokomotiva je vyznaŸena hvØz- diŸkou a Ÿ¡slem vlaku, od kter‚ho odstoupila nebo na kterì nastupuje, popý¡padØ zkratkou "DISP." nebo skupinou otazn¡k… (viz d le). Je-li kolej voln , dozv¡te se jej¡ d‚lku. æed‚ informaŸn¡ okno se po minutØ samoŸinnØ uzavýe. V doln¡ Ÿ sti obrazovky program vypisuje chybov  hl çen¡ do Ÿerve- n‚ho okna. Toto okno lze uzavý¡t pýesunut¡m kurzoru myçi do Ÿerven‚ho obd‚ln¡ku a stiskem lev‚ho tlaŸ¡tka myçi. V prav‚ spodn¡ Ÿ sti obrazu m…- §ete myç¡ zapnout doprovodnì zvuk, diagnostiku n vØstn¡ch svØtel nebo jednoduchì diagram pl novan‚ho obsazen¡ kolej¡ v osobn¡m n dra§¡ pro n - sleduj¡ch 30 - 40 minut. Kl vesami "minus" a "plus" v numerick‚m bloku kl vesnice je mo§no i za chodu programu sn¡§it, popý. zvìçit frekvenci n kladn¡ch vlak…. Pokud nastane zcela mimoý dnØ situace, ve kter‚ nen¡ § douc¡, aby dalç¡ osoba vidØla, co m te na obrazovce, stisknØte . Program se zastav¡ a obrazovka z roveå pýedst¡r , §e § dnì program nen¡ spuçtØn. Pot‚, co pomine ohro§en¡, novìm stisknut¡m kl vesy se m…§ete vr tit do simulace. Pokud jste stiskem smazal obrazovku, t¡m uspal simul tor a pot‚ jste okolnostmi nucen spustit jinì program, jednoduçe stisknØte . Simulace bude ukonŸena a V ç poŸ¡taŸ pýejde do p…vodn¡ho stavu, ve kter‚m byl pýed jej¡m spuçtØn¡m. StruŸnì popis uspoý d n¡ kolejiçtØ Do stanice jsou za£stØny týi dvoukolejn‚ tratØ : od Ostravy hl.n., od Chalupek a od DØtmarovic. Z Orlov‚ vede do Bohum¡na jednokolejn  traœ. S ý¡zenou oblast¡ spolupracuj¡ tyto sousedn¡ obvody : Bohum¡n-Vrbice ............. v obrazu kolejiçtØ vlevo nahoýe seýaÔovac¡ n dra§¡ ......... ve stýedn¡ Ÿ sti dole odstavn‚ n dra§¡ ........... vpravo nahoýe vjezdov‚ n dra§¡ ........... vpravo kontejnerov‚ pýekladiçtØ ... vpravo dole Zobrazen  oblast zahrnuje obvod osobn¡ho n dra§¡ (koleje Ÿ.8-15), lev‚ pýedn dra§¡ (koleje Ÿ.401-423), prav‚ pýedn dra§¡ (koleje Ÿ.502-510) a spojovac¡ koleje Ÿ.907 a 904. Na trati od Chalupek je d lkovØ ovl dan  odboŸka Pudlov, odkud vede jednokolejn  traœ umo§åuj¡c¡ j¡zdu z Chalupek do Ostravy hl.n. nebo do obvodu Bohum¡n-Vrbice. ObØ pýedn dra§¡ jsou urŸena k pr ci s n kladn¡mi vlaky. Pýesto je u§iteŸn‚ v tØchto pýedn dra§¡ch zachovat voln‚ hlavn¡ koleje. To se tìk  kolej¡ Ÿ.409, 401 a 502. Uprostýed zhlav¡, kter‚ spojuje obØ pýedn dra§¡ a osobn¡ n dra§¡, je situov na budova ý¡d¡c¡ho stavØdla. Jak pracuje uzlov  stanice Provoz ve velk‚ stanici je slo§itì proces. Chybnìm rozhodnut¡m m…- §ete zp…sobit j¡zdu vlaku nespr vnìm smØrem, zpo§dØn¡ vlaku, pý¡padnØ ne§ douc¡ pýet¡§en¡ nØkter‚ kolejov‚ skupiny, kter‚ nepý¡znivØ ovliv- n¡ dalç¡ vìvoj provozn¡ situace. V simulaci se m…§ete setkat s n sleduj¡c¡mi provozn¡mi situacemi : 1) Tranzitn¡ vlak osobn¡ dopravy Vstupuje na nØkterou traœ vedouc¡ ke stanici. Vede-li jeho trasa pýes osobn¡ n dra§¡, je týeba, aby dojel na kolej u n stupiçtØ (vyznaŸeno hnØdìm obd‚ln¡kem) nebo na kolej u vìpravn¡ budovy (hnØdì çrafovanì objekt nad 8.kolej¡). Ve stanoven‚m Ÿase je týeba dovolit jeho odjezd urŸenìm smØrem. Aktu ln¡ stav vlaku je indikov n u Ÿ¡sla vlaku. Pokud vlak nen¡ pohotov k j¡zdØ, je to vyznaŸeno barevnìm krou§kem. Vìznam barev ve vztahu k bl¡§¡c¡mu se Ÿasu odjezdu (popý¡padØ k pohotovosti vlaku k j¡zdØ) je n sleduj¡c¡ : - Ÿervenì krou§ek : Vlak nen¡ pohotov k j¡zdØ. Do doby jeho pýipravenosti zbìvaj¡ v¡ce ne§ dvØ minuty. - çedì krou§ek : Vlak nen¡ pohotov k j¡zdØ. Do doby jeho pýipravenosti zbìv  jedna a§ dvØ minuty. - §lutì krou§ek : Vlak nen¡ pohotov k j¡zdØ. Do doby jeho pýipravenosti zbìv  necel  minuta. Stane-li se vlak pohotovìm k j¡zdØ, barevnì krou§ek zmiz¡. 2) KonŸ¡c¡ vlak osobn¡ dopravy Vstupuje na nØkterou traœ vedouc¡ ke stanici. J¡zda k n stupiçti nebo k vìpravn¡ budovØ je nezbytn . Pro vìbØr koleje je týeba vz¡t v £vahu dalç¡ urŸen¡ vlakov‚ soupravy. To je uvedeno za lom¡tkem v informaŸn¡m oknØ. Nastat mohou dvØ mo§nosti : a) souprava bude pokraŸovat do odstavn‚ho n dra§¡ Po pý¡jezdu se zmØn¡ Ÿ¡slo konŸ¡c¡ho vlaku na Ÿ¡slo pokraŸuj¡c¡ho soupravov‚ho vlaku. Po dobØ potýebn‚ k vìstupu cestuj¡c¡ch a vykl dce zavazadel V m informaŸn¡ syst‚m ohl s¡ pohotovost soupravov‚ho vlaku k odjezdu stejnØ jako v pýedchoz¡m pý¡padØ. b) souprava je urŸena pro obrat na vìchoz¡ vlak Nebude-li se liçit smØr j¡zdy konŸ¡c¡ho a vìchoz¡ho vlaku, popý¡padØ jde-li o motorovì osobn¡ vlak (zkratka MOs), nen¡ týeba § dnìch opatýen¡. Po pý¡jezdu se zmØn¡ Ÿ¡slo konŸ¡c¡ho vlaku na Ÿ¡slo vìchoz¡ho vlaku. Bl¡§¡c¡ se Ÿas odjezdu se vy- znaŸuje obvyklìm zp…sobem. M -li vçak vìchoz¡ vlak odjet opaŸnìm smØrem, ne§ pýijel vlak konŸ¡c¡, pýiŸem§ se nejedn  o motorovì osobn¡ vlak, mus¡te zaý¡dit obj¡§dØn¡ lokomotivy z jednoho konce vlaku na druhì. Pro tyto £Ÿely slou§¡ posunovac¡ cesty. 3) Vìchoz¡ vlak osobn¡ dopravy Vznik  buÔ obratem soupravy od konŸ¡c¡ho vlaku, nebo vstupem sou- pravov‚ho vlaku z odstavn‚ho n dra§¡. a) pýi obratu soupravy od konŸ¡c¡ho vlaku, kdy se nejedn  o mo- torovì osobn¡ vlak, je nezbytn‚, aby bylo dokonŸeno obj¡§dØn¡ soupravy pý¡sluçnou lokomotivou. To je podm¡nkou pro ohl çen¡ pohotovosti vlaku k odjezdu. b) soupravovì vlak z odstavn‚ho n dra§¡ je ji§ sestaven tak, aby s n¡m v osobn¡m n dra§¡ nemuselo bìt manipulov no. Jedn -li se o vlak, kterì m  z osobn¡ho n dra§¡ pokraŸovat rovnا jako sou- pravovì vlak, nen¡ nutnì jeho pý¡jezd k n stupiçti. 4) Ostatn¡ tranzitn¡ vlaky Vstupuj¡ na nØkterou traœ vedouc¡ ke stanici. Jejich c¡lem je ur- Ÿen  sousedn¡ stanice nebo stanovenì sousedn¡ obvod bohum¡nsk‚ stanice. Pokud je nezbytn‚, aby vlak zmØnil smØr j¡zdy (vykonal tzv. £vraœ), mus¡te opØt zaý¡dit obj¡§dØn¡ lokomotivy. Tohoto ob- j¡§dØn¡ nen¡ pochopitelnØ týeba u samostatnØ jedouc¡ch lokomotiv. Vlak lze obj¡§dØt pouze na takov‚ koleji, na kterou se cel  jeho souprava veçla. M¡sto,na kter‚m m  bìt uskuteŸnØno obj¡§dØn¡ vlakov‚ soupravy, urŸete kl vesou . Samozýejm‚ je, §e tento pý¡kaz je týeba vydat s rozvahou. Podle stanoven‚ technologie nen¡ dovoleno ob- j¡§dØn¡ vlaku na spojovac¡ch kolej¡ch vedouc¡ch do soused¡c¡ch obvod… a na traœovìch kolej¡ch vedouc¡ch k odboŸce Pudlov. 5) Ostatn¡ konŸ¡c¡ vlaky Jedn  se vesmØs o vlaky lokomotivn¡. Lokomotivu pou§ijte pro zapýa§en¡ nØkter‚ho z vìchoz¡ch n kladn¡ch vlak…. K tomu je nut- n‚ po pý¡jezdu lokomotivn¡ho vlaku do stanice zmØnit kl vesou takovì vlak v posunuj¡c¡ d¡l. Na obrazovce se to projev¡ smaz n¡m Ÿ¡sla lokomotivn¡ho vlaku. V podrobn‚m vìpisu obsahu staniŸn¡ ko- leje je takov  lokomotiva zaps na symbolem "?????", co§ vyjadýuje jej¡ pou§itelnost pro kterìkoli n kladn¡ vlak. 6) Ostatn¡ vìchoz¡ vlaky S tØmito vlaky je nejv¡c pr ce. Vstupuj¡ ze seýaÔovac¡ho n dra§¡ a Vy je mus¡te vhodnØ um¡stit do nØkter‚ho pýedn dra§¡. Tam p…vod- n¡ lokomotiva odstoup¡. Proto§e se jedn  o m¡stn¡ dispeŸerskou loko- motivu, do obvodu seýaÔovac¡ho n dra§¡ ji vraœte stavØn¡m posuno- vac¡ch cest. To, §e je vlak nutno pýepý hnout, je vyznaŸeno v £da- j¡ch o vlaku v informaŸn¡m oknØ. S n vratem dispeŸerskìch lokomotiv neot lejte, k dispozici jsou jenom dvØ. Plynul‚ pýeb¡r n¡ vlak… ze seýaÔovac¡ho n dra§¡ je pod- m¡nkou rychl‚ pr ce vjezdov‚ho n dra§¡, kterou nezbytnØ potýebujete. Zpomalen¡ tØchto proces… V m m…§e stanici zahltit vlaky, kter‚ budou Ÿekat na j¡zdu do vjezdov‚ho n dra§¡. Pro odjezd vìchoz¡ho vlaku je nutn‚ jeçtØ pýistavit novou lokomoti- vu. Ta se objev¡ jako konŸ¡c¡ lokomotivn¡ vlak, jak bylo pops no vìçe, popý¡padØ jako posun z nØkter‚ho sousedn¡ho obvodu. Po pýistaven¡ nov‚ lokomotivy n sleduje zkouçka brzdy. Jej¡ trv n¡ je z visl‚ na d‚lce vlaku. Pohotovost vlaku k odjezdu se vyznaŸ¡ obdobnØ jako u osobn¡ch vlak…. Popsan  operace s vìmØnou lokomotivy nen¡ zapotýeb¡ u vlak…, kter‚ jedou ze seýaÔovac¡ho n dra§¡ do Chalupek nebo do Vrbice. S tØmi je mo§no zach zet jako s tranzitn¡mi vlaky. StavØn¡ j¡zdn¡ch cest Elektronick‚ stavØdlo umo§åuje zabezpeŸen¡ dvou typ… cest, a to vla- kovìch a posunovìch. Jejich £Ÿel je zýejmì ji§ z n zvu. Pro oba typy cest plat¡, §e je v§dy nutn‚ urŸit zaŸ tek a konec cesty. Tam, kde u- spoý d n¡ kolejiçtØ d v  v¡ce mo§nost¡, jak postavit cestu ze zvolen‚- ho vìchoz¡ho do koncov‚ho bodu, je postup ponØkud odliçnì. Prostou vol- bou zaŸ teŸn¡ho a koncov‚ho bodu lze postavit tzv.z kladn¡ cestu. Pro tuto z kladn¡ cestu plat¡, §e vede pokud mo§no pý¡mìm smØrem. U cest na odboŸn‚ koleje pak tato cesta smØýuje co nejdý¡ve do £rovnØ c¡lov‚ ko- leje a d le pak pokraŸuje pý¡mo. Pro postaven¡ cesty vedouc¡ jinìmi smØ- ry je týeba mezi volbu zaŸ tku a konce cesty vlo§it jeçtØ volbu tzv. variantn¡ho bodu, kterì pýesnØji urŸ¡, kudy m  cesta v‚st. Kr tk‚ pro- cviŸen¡ objasn¡ v¡ce, ne§ zdlouhavì popis. a) Volba vlakov‚ cesty 1. PoŸ teŸn¡ bod se urŸuje pýesunut¡m kurzoru myçi na symbol hlavn¡ho n vØstidla (troj£heln¡k) a stisknut¡m lev‚ho tlaŸ¡tka. V troj£hel- n¡ku se objev¡ kr tk  zelen  Ÿ rka. V tuto chv¡li lze volbu odvolat stisknut¡m prav‚ho tlaŸ¡tka myçi. Zelen  Ÿ rka zmiz¡. 2. Koncovì bod se urŸuje pýesunut¡m kurzoru myçi do osy vodorovn‚ho £seku c¡lov‚ koleje a stisknut¡m lev‚ho tlaŸ¡tka myçi. Pýipad -li v £vahu pou§it¡ jednoho nebo v¡ce variantn¡ch bod…, vlo§¡ se volba tØchto m¡st mezi urŸen¡ poŸ tku a konce cesty. Vol¡ se opØt levìm tlaŸ¡tkem. b) Volba posunov‚ cesty Postup je obdobnì jako u vlakov‚ cesty, volba poŸ teŸn¡ho bodu se vçak uskuteŸn¡ stisknut¡m stýedn¡ho tlaŸ¡tka myçi. U dvoutlaŸ¡tkov‚ myçi plat¡ vìçe uveden  alternativa (kombinace + lev‚ tlaŸ¡tko). Proto§e posunov  cesta m…§e zaŸ¡nat buÔ u hlavn¡ho nebo u seýaÔovac¡- ho n vØstidla, poŸ teŸn¡ bod m…§e bìt na jednom z tØchto m¡st. Seýa- Ôovac¡ n vØstidlo je vyznaŸeno drobnìm podtr§enìm krou§kem. Volba za- Ÿ tku posunov‚ cesty se indikuje prosvØtlen¡m b¡l‚ Ÿ rky u pý¡sluçn‚- ho n vØstidla. Po dokonŸen¡ volby elektronick‚ stavØdlo pýezkouç¡, zda je mo§no po§a- dovanou cestu postavit. Podm¡nky jsou obvykl‚ : nesm¡ bìt postavena § - dn  kolizn¡ cesta a cel  j¡zdn¡ cesta (s vìjimkou c¡lov‚ koleje u posuno- vac¡ cesty) mus¡ bìt voln . ZabezpeŸen  cesta se ve schematu kolejiçtØ barevnØ zvìrazn¡ : vlakov  cesta zelenØ, posunovac¡ cesta b¡le. Odpov¡daj¡c¡ barvou se vyznaŸ¡ n vØstidlo na jej¡m zaŸ tku. U vlakovìch cest n sleduje jeçtØ vyps n¡ Ÿ¡sla vlaku, pro kterì byla cesta postavena. Ruçen¡ j¡zdn¡ch cest Postaven‚ cesty je mo§no zruçit pýesunut¡m kurzoru myçi na symbol n - vØstidla, kter‚ dovoluje j¡zdu, a stisknut¡m prav‚ho tlaŸ¡tka myçi. Na n vØstidle zhasne povoluj¡c¡ n vØst a po uplynut¡ stanoven‚ doby se zru- ç¡ i z vØr cesty. Tato doba Ÿin¡ : u vlakov‚ i posunov‚ cesty vedouc¡ z voln‚ koleje ........ 5 sec, u posunov‚ cesty vedouc¡ z obsazen‚ koleje ............... 1 min, u vlakov‚ cesty vedouc¡ z obsazen‚ koleje ............... 3 min. Vìznam zvukovìch sign l… Je-li zapnut doprovodnì zvuk, hl s¡ se kr tkìm cvaknut¡m obsluha myçi, p¡paj¡ hodiny pýi dosa§en¡ cel‚ minuty a delç¡m t¢nem bzuŸ¡ upozornØn¡ na novØ vstupuj¡c¡ vlak. Pýeruçovanìm zvukem je doplnØna § dost o souhlas k odjezdu vlaku z Orlov‚. Oçklivìm zavrŸen¡m hl s¡ elektronick‚ stavØdlo, §e nejsou splnØny podm¡nky pro stavØn¡ cesty, kterou jste po§adoval. Stejnìm zp…sobem V m bude ohl çen odjezd vlaku nespr vnìm smØrem. Organizace provozu na jednokolejn‚ trati Elektronick‚ stavØdlo nedovol¡ protismØrn‚ j¡zdy vlak… na jednokolej- n‚ trati. Aktu ln¡ smØr vlakov‚ dopravy je vyznaŸen barevnìmi çipkami v ose traœov‚ koleje. ZmØna smØru je mo§n  v dobØ, kdy je nav¡c k çipce indikov na b¡lìm krou§kem volnost tratØ. KromØ toho budete po§ d n o souhlas k odjezdu ka§d‚ho vlaku ze sousedn¡ stanice. V urŸitìch pý¡pa- dech bude tento souhlas vy§adov n dý¡ve, ne§ vzdaluj¡c¡ se vlaky zcela uvoln¡ traœ. UdØlen¡ tohoto pýedbاn‚ho souhlasu V m znemo§n¡ dalç¡ sta- vØn¡ odjezdovìch cest na jednokolejnou traœ. Po uvolnØn¡ tratØ pak bude pý¡sluçnì vlak ze sousedn¡ stanice vypraven. Nouzov‚ operace Pokud zjist¡te, §e vlak dojel na m¡sto, odkud nem…§e pokraŸovat do sv‚ c¡lov‚ stanice, m…§ete zmØnit smØr j¡zdy vlaku kombinac¡ kl ves Alt + . Nyn¡ m…§ete postavit vlakovou cestu, kter  umo§n¡ j¡zdu sunut‚ho vlaku sn¡§enou rychlost¡ (30 km/h) na kolej, ze kter‚ je mo§n  j¡zda do c¡lo- v‚ stanice. Zde opØt zmØåte smØr j¡zdy vlaku a dovolte jeho j¡zdu spr vnìm smØrem. Pokud vlak dojel na kolej, na kterou se nevejde, m…§ete vlak softwarovØ zkr tit stiskem kl vesy . Nouzov‚ operace vzhledem ke sv‚mu charakteru pochopitelnØ zp…sob¡ pokles dosa§en‚ho skore. Bodov‚ hodnocen¡ a ukonŸen¡ programu V lev‚ horn¡ Ÿ sti obrazu se pr…bاnØ vypisuje bodov‚ hodnocen¡ Vaçeho vìkonu slu§by. Zelen‚ Ÿ¡slo znamen  aktu ln¡ poŸet z¡skanìch bod…, b¡l‚ Ÿ¡slo pak pr…mØrnì bodovì zisk na jednu minutu chodu simulace. Tato pr…- mØrn  hodnota je dobrìm indik torem Vaçich dopravn¡ch schopnost¡. Celkov  doba chodu simulace je vyps na modrìm Ÿ¡slem. Pod modrìm Ÿ¡slem je zn zornØna nastaven  frekvence n kladn¡ch vlak…. Bodovì zisk je pý¡znivØ ovlivåov n zvolenou obt¡§nost¡ simulace, poŸtem dokonŸenìch j¡zd vlak… ve spr vn‚m smØru a vŸasnost¡ j¡zdy vlak… osobn¡ dopravy. Negativn¡mi faktory jsou j¡zdy vlak… nespr vnìm smØrem, zpo§dØn¡ vlak… osobn¡ dopravy, "post v n¡" n kladn¡ch vlak…, j¡zdy vlak… osobn¡ do- pravy na jin‚ ne§ pl novan‚ koleje a vyu§¡v n¡ nouzovìch operac¡. M te-li pocit, §e u§ jste si zajezdil dostateŸnØ, pýesuåte kurzor myçi na n pis "KONEC" a stisknØte lev‚ tlaŸ¡tko myçi. Program se vr t¡ do £vod- n¡ho menu, kde je mo§no zmØnit parametry simulace nebo u§ skuteŸnØ skonŸit. Z vØr Pro pýesnØjç¡ pýedstavu o obt¡§nosti ý¡zen¡ tak rozlehl‚ stanice, jako je Bohum¡n, vezmØte v £vahu, §e ve skuteŸnosti je zde zabezpeŸovac¡ za- ý¡zen¡ z r.1942 a nav¡c v £seku Bohum¡n-Ostrava hl.n.(-Býeclav) je levo- strannì provoz. U vØdom¡ klasick‚ho pravidla "v ka§d‚m programu je alespoå jedna chyba a pýi jej¡m odstranØn¡ vznikne nejm‚nØ jedna nov " autor uv¡t  zpr vy o nekorektn¡m chov n¡ programu, pýiŸem§ nejcennØjç¡ jsou podrobn‚ informace o okolnostech programov‚ kolize. Jan Konrad Kubel¡kova 40 130 00 P R A H A 3