PĚSTEBNÍ CÍL FUNKČNÍCH TYPŮ ZELENĚ

pěstební cíl	funkční typ zeleně	diferenciační znaky
KRAJINNÁ	ZELEŇ
ekologická stabilita	mokřad, prameniště	Vegetační doprovod zamokřených a mokrých biotopů. Dřevinné porosty nebo travní porosty (zamokřené louky), většinou bez hospodářského využití. Vždy jsou významným refugiem ohrožených druhů rostlin, hmyzu, obojživelníků a plazů.
	niva, litorál, luh	Vegetační pás na hranici mezi vodními a terestrickými ekosystémy. Je tvořen dřevinami, bylinami a trvalými travními biomy. Efekt ekotonu v litorálním pásmu při kolísavé hladině vody vyvolává vysokou druhovou rozmanitost.
	květnaté louky	Plochy, na nichž extenzivní využívání přetrvalo až do současnosti a umožnilo vývoj travnato-bylinných společenstev, která nesou znaky antropogenního klimaxu. Další existence vzácných a ekologicky stabilních ekosystémů je vázána na lidské vlivy (kosení, sklizeň sena, pastva, ..). V travním porostu vysoký podíl dvouděložných bylin, nízký podíl kulturních druhů trav. Typickým znakem krajinného rázu jsou soliterní dřeviny
	lesní klimaxová společenstva	Plochy, které vykazují přírodě blízkou druhovou skladbu a jsou na nich zřejmé znaky přirozené obnovy porostů v tvz. malém obnovním cyklu
rekreační a esteticky významné porosty	krajinná rekreační	Většinou plochy trvalých travních porostů, doprovázené rozptýleným dřevinným porostem. Mohou být využívány např. jako pláže pro koupání, dětské a letní tábory, přírodní hřiště, tábořiště, kempinky, apod. Souvislé plochy zeleně ve volné krajině, slouží ve zvýšené míře oddechu, rekreaci, pobytu v přírodě. Tomuto cíli je podřízeno i vybavení ploch stavebními objekty do 20 % rozlohy základní plochy
	vegetace vodních toků a nádrží	Břehové porosty potoků, které svým krajinotvorným významem překračují význam vlastní vodoteče nebo potoční nivy. Často uměle zakládané porosty, jejichž význam je spíše estetický než ekologický. Vzhledem k údolní poloze významná pohledová expozice z různých míst údolí
	zelené horizonty	Plochy zeleně se specifickou funkcí v dálkových pohledech na exponovaných hřbetnicích. Vegetace má především prostorotvornou funkci v urbánní osnově města
biotechnická stabilizace území	vegetace svahů	Vegetační plochy a linie, které zůstaly zachovány v zemědělsky využívaném území - protierozní meze, kamenice, hrázky, zvodonče a další terénní tvary s vegetačními prvky, které slouží k úpravě hydrického režimu svahu a k rozptylování soustředěného odtoku vody. Mimo této základní funkce mají i krajinotvornou a ekologickou funkci, jsou refugiem hmyzu, ptactva. Z hlediska obnovy jde často o plochy ve vývoji
	vegetace plošin	Vegetační prvky na plochách, které nemají mimořádný ekologický nebo prostorotvorný význam - jejich hlavní funkce spočívá v obecně uznávaném přínosu pro akumulační, retardační a retenční vlastnosti území
produkční plochy	zařízené lesní porosty	Plochy zařízené a pěstované lesnickým způsobem. Podmínky využití určuje zpravidla lesní hospodářský plán
	sady	Zpravidla extenzivní opuštěné sady s ovocnými dřevinami uspořádanými v pravidelném sponu na vypuklých svazích jižní (V-Z) expozice
	postagrární lada	Plochy se stopami hospodářského využívání - refugia původně a přirozeně nedřevinných ekosystémů. Extenzívní využívání a absence antropických zásahů v současnosti zpravidla vede k vytvoření travnato-bylinných společenstev xero- nebo subxero- termofytních
	urbánní lada	Opuštěné nebo zbytkové plochy v intenzivně urbanizovaném území se zřetelnými znaky spontánní sukcese s účastí synantropní flóry a fauny
MĚSTSKÁ	ZELEŇ
Objekty zahradní architektury	parky	Jde o převážně o objekty zahradního umění (parky, historické zahrady, veřejné sady) s výhradně parkovou funkcí. Základní plochy jsou souvisle sadovnicky a architektonicky upravené, mají větší výměru. Jejich hlavní funkcí je harmonizace biologických a urbanistických prvků městského prostoru. Skladba vegetačních prvků, dosahovaná intenzita péče, možnost rozvinutí programového řešení a kompozice činí z tohoto funkčního typu nejvýznamnější kompoziční celek krajinářské architektury.
	parkově upravenéplochy	Plochy, které nedosahují rozlohy parku, ale jsou upraveny ve vyšší intenzitní třídě (květinové záhony, stříhané trávníky, dětské koutky, apod.). Převažuje dekorativní funkce.
	městská nábřeží	Plochy vegetace podél vodních toků ve městě s upraveným nábřežím. Dominantním prvkem je kontakt řeky s doprovodnými porosty. Plochy bývají doplněny vycházkovými trasami, promenádou, dětskými hřišti, apod.
rekreační	městská rekreační	Plochy zahrnují zejména rekreační areály, koupaliště, intenzivně provozované pláže, kempinky, stálé stanové tábory. Převažují na nich vegetační prvky a stavební objekty nepřekračují 25 % rozlohy plochy. Součástí plochy je zpravidla vybavenost: občerstvení stánky, příp. hostinec nebo drobná komerce
	městská ostatní	Významná izolační a ochranná zeleň, nejrůznější opuštěné a nevyužívané plochy a dále funkční typy, které se v řešeném území vyskytují pouze ve fragmentech. Plochy jsou zpravidla volně přístupné a neudržované
	ochranná a izolační zeleň	Plocha účelové zeleně zaměřená na snížení negativních vlivů různých provozů a zařízení. vegetace plní nejčastěji funkci ochranné clony - psychologické, hygienické; zakončení dálkových pohledů, protihlukové clony apod.
	hřbitovy	Plochy hřbitovů tvoří specifickou formu městské zeleně. Pokud nejsou chráněné režimy podle zákona č. 114/1992 Sb., jsou na nich přípustné stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch: sakrální stavby, odpočivadla, obřadní síně, veřejné WC, apod.
ZELEŇ V DOP	LŇKOVÉ FUNKCI
obytné soubory	bydlení	Plochy vegetace uvnitř soustředěné bytové zástavby, bezprostředně navazující na stavební objekty městských sídlišť. Zvláštností ploch je veřejná přístupnost a charakteristické vybavení: dětská hřiště, pískoviště, klepače, sušáky, apod.
	školská a kulturní zařízení	Vyhrazená zeleň s omezeným přístupem, převážně oplocená, náležející k areálům všech typů škol, mateřských škol, domovů dětí a mládeže, dětským domovům. Vybavenost odpovídá typu zařízení
	zdravotnická zařízení	Vyhrazená zeleň s omezeným přístupem, převážně oplocená, často parkově upravené plochy s pravidelnou údržbou a dobrou vybaveností s doplňky
	sportovní zařízení	Plochy zeleně uvnitř sportovních areálů s upraveným režimem přístupnosti, převážně oplocených. Součást vyšší vybavenosti (stadióny, fotbalová hřiště, tenisové kurty, dostihové závodiště). Plochy zeleně jsou zpravidla pravidelně udržované
	průmyslové areály	Zeleň ve vyhražených výrobních areálech, zpravidla jen ve zbytkových plochách, často náletová, v nevyhovující druhové struktuře a ve špatném pěstebním a zdravotním stavu. Častá je přítomnost ruderálních ploch
	komerce	drobná prostranství, která nemají charakter parkově upravených ploch
dopravní plochy	železnice	Výhradně liniové prvky související se železničními tratěmi, vlečkami, zbytkové plochy na nádražích. Vysoký podíl ruderální vegetace, náletů a různých stupňů sukcesního vývoje. Některé plochy mají vysokou ekologickou hodnotu
	silnice	Převážně liniové vegetační prvky bezprostředně navazující na komunikace, nebo které jsou součástí dopravních staveb (náspy, zářezy). Dále plochy dělících pásů, prostory křižovatek a plochy uvnitř mimoúrovňových nájezdů