Habilitační přednáška

"ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY" (ÚSES) vstoupil do české legislativy zákonem č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhláškou k zákonu č. 395/1192 Sb. Po 10 letech je možno posoudit, nakolik se realita odpovídá původnímu záměru tvůrců této myšlenkové konstrukce. Pro pořádek uvádím nejpodrobnější (a doplněnou) definici ÚSES takto:

B) PŘI NAVRHOVÁNÍ skladebných částí musí být respektováno několik principiálních zásad.

Bez jejich dodržování mohou sice vznikat velmi zajímavé objekty zeleně, nemohou ale nést označení BIOCENTRUM nebo BIOKORIDOR ve smyslu § 3, písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., protože nesplní určené a požadované funkce:

	minimální prostorové parametry skladebných částí uvádí tabulka

	základní principy pro vymezování skladebných částí shrnuji v následujícím přehledu

	přípustný rozsah maximálního přerušení biokoridoru je i nadále obsahem řady odborných diskusí

	v urbanizovaném území lze realizovat prvky ÚSES pro pozměněné (avšak přírodě blízké) formy biotopů a bioty (§1, písm.a) vyhl.č.395/1992 Sb.). Charakteristiku tvz. "urbánní formy ÚSES" odvozuji z výkladu teorie homestázy a homeorhézy.

	principy tvorby ÚSES mají rozdílnou závažnost. V uvedeném PŘEHLEDU jsou uspořádány podle abecedy hierarchicky - písmeno "a" má nejvyšší váhu v situaci, kdy existují dvě nebo více řešení a je třeba z nich to nejlepší vybrat

C) V PRŮBĚHU DESETILETÉ EXISTENCE skladebných částí územního systému ekologické stability krajiny v českém právním řádu jsou s těmito prvky často spojována nerealistická a nepřiměřená očekávání. Označuji je jako MÝTY, obklopující a zatemňující původní účel ÚSES a jejich předpokládaný smysl a význam. Těch nejobvyklejších jsem napočítal 1O:

	ÚSES nezajišťuje ekologickou stabilitu, ale pouze pro ni vytváří nezbytné prostorové předpoklady. Očekávat od návrhu biocenter ekologickou stabilitu hned teď a tady, je pošetilé.

	skladebné části (biocentra a biokoridory) nejsou vždy PLNĚ, tj. stoprocentně funkční Ale značný užitek (estetickou nebo biotechnickou hodnotu) mají i prvky funkční třeba jen z poloviny

	biocentra nebo biokoridory nikdy nejsou plně funkční IHNED, ale z přirozených biologických vlastností živé hmoty vyplývá, že plná funkčnost nastupuje postupně a plynule

	není pravda, že biocentrum může být kdekoliv. Jeho vlastnosti formuje nejen "topos" tedy místo samé se svými ekologickými rámci, ale i povaha a charakter jeho sousedů tj. "choros".

	význam topu (vnitřních vlastností místa) zdůrazňuje kritérium REPREZENTATIVNOSTI. Základem pro formulování pěstebního cíle je taxonomická a prostorová struktura přírodě blízkého společenstva, vyjádřeného skupinou typů geobiocénu. Víme ale, že biocentra nemusí být tvořena jen jedním typem ekosystému (tj. modální), ale i více typy společenstev (biocentra kontrastní) - takové biocentrum pak NEMÁ SMYSL budovat na "nekontrastním" biotopu.

	význam chorických vlastností prostoru zdůrazňuje kritérium PROSTOROVÉ URČITOSTI. Typologickou jednotkou, popisující typickou mozaiku ekosystémů v prostoru, je BIOCHORA. Jednotlivé typy ekosystémů nejsou v prostoru (biochoře) rozmístěny nahodile. Např. v kontrastní biochoře nestačí budovat pouze biocentrum modální, ale je třeba založit i biocentrum KONTRASTNÍHO typu.

	otázka "přípustného" přerušení biokoridoru je v různých literárních zdrojích interpretována různě (srov.Forman a Godron: teorie ostrovů, KE s.76). Je však třeba VŽDY vzít v úvahu rozsah těžkých terénních úprav, vynucených při realizaci "mimoúrovňového" křížení biokoridoru s liniovými prvky technické infrastruktury. Praxe ukazuje, že jen mále biochor poskytuje dobrá prostorová východiska pro zdařilé zajištění "prostorové spojitosti". Pro regionální biokoridor š=40 m by přerušení rychlostní komunikací š=22 m neměl být problém. Lze přitom připustit snížení funkčnosti RBK o 25%?

	mýtus o "autochtonii" biocenter požaduje jejich přírodní charakter. Nepřipouští přitom realitu: totiž že biocentrum v Brně má jiný charakter, než biocentrum na hřebenu Bílých Karpat nebo Krušných hor. Urbánní forma ÚSES vychází z poznatku, že např. park v Lužánkách do sebe nasává biotu ze širokého okolí (úkryt, hnízdní možnosti, potravní nabídka), ať už si přitom o reprezentativnosti Lužánek nebo jejich modálnosti myslíme cokoliv ...

	nebezpečným mýtem je pocit neomylnosti. Je třeba přiznat řádnou porci neurčitosti při prognózování migračních pohybů bioty. zdá-li se mi několik prostorových řešení stejně kvalitních (tj. splňují požadavky na reprezentativnost i na prostorovou určitost v biochoře), pak ponechám konečný návrh v rukou profese, která se územím zabývá podrobněji - např. autorovi komplexních pozemkových úprav, regulačního plánu nebo lesního hospodářského plánu, i když tím přijdu o zakázku.

	pokud výše popsaná skutečnost nastane ( v prostoru existuje více stejně kvalitních řešení) není žádným "nedostatkem profesionality" ponechat konečné řešení na majiteli/lích pozemků na jejich potřebě organizovat prostor podle svých zájmů a potřeb.

	v čase TRVALOU

	v prostoru SPOJITOU

	účelně USPOŘÁDANOU

	SÍŤ

	skladebných částí: biocenter, biokoridorů, interakčních prvků

	která stavem svých VNITŘNÍCH podmínek

	umožňuje TRVALOU existenci (= námluvy, rozmnožování, odchování mláďat)

	PŘIROZENÉHO genofondu krajiny