Johan Gregor Mendel
Johann Mendel se narodil v Heinzendorfu (dnes počeštěné na Hynčice, které jsou součástí obce Vrážné) u Nového Jičína 20. července 1822 (uváděné datum 22. července 1822 se vztahuje k zápisu do matriky) a zemřel jako Gregor Mendel 6. ledna 1884 v Brně.
Co Mendel objevil
Všechna Mendelova zjištění byla shrnuta do tří závěrů (pravidel, zákonů). Mendel tvrdil, že během tvorby vajíček a spermií (pohlavních buněk), se rozdělují párové faktory (segregují). Takže každá pohlavní buňka může obsahovat pouze jeden faktor podmiňující jeden daný znak, např. faktor pro zelený lusk, ale ne zároveň pro obě varianty téhož znaku (tedy i pro žlutý lusk). To je první Mendelovo pravidlo. Je známé také jako princip segregace. Po splynutí spermie a vajíčka vzniká zygota s oběma faktory, jeden od otce a druhý od matky.
Princip volné kombinovatelnosti byl Mendelův druhý zobecněný poznatek. Ten uvádí, že různé vlastnosti jsou děděny individuálně a nezávisle jedna na druhé. To znamená, že faktor pro výšku rostliny může být volně párován s jakýmikoliv dalšími faktory, dominantními i recesivními (tvar semene, barva lusku,…). Tento princip byl později modifikován Thomasem H. Morganem.
Jeho třetí princip, nebo teorie, říká, že každá vlastnost je určena spojením dvou faktorů téže vlastnosti, každý od jednoho z rodičů. Vždy však jeden faktor podle jeho zjištění převažuje ve fenotypu nad druhým – princip princip dominance.
Z Mendelových závěrů vyplývají odpovědi na tři základní otázky:
1. otázka: Co se dědí?
Odpověď: vlohy, alely, geny
2. otázka: Jak se to dědí?
Odpověď: podle principů segregace a volné kombinovatelnosti
3. otázka: Jaká je role náhody v dědičnosti?
Odpověď: Dědičnost je určována náhodností pro každého jedince, ale v populaci tato náhoda podléhá striktně definovaným pravděpodobnostem.
Závěry z hybridizačních pokusů:
- Diskrétní jednotky, zvané geny, kontrolují projev dědičných vlastností.
- Geny se vyskytují v alternativních formách, zvané alely, které jsou zodpovědné za projev různých forem dané vlastnosti.
- Somatické buňky pohlavně se rozmnožujících organizmů, nesou dvě kopie každého genu. Když 2 kopie genu jsou stejné alely, je pro ten gen jedinec homozygot. Když dvě kopie genu jsou různé alely, jedinec je pak heterozygot.
- Genotyp je popis alelické kombinace dvou kopií jednoho genu přítomné v somatických buňkách jedince. Fenotyp je pozorovatelná forma vlastnosti, která se individuálně projevuje.
- Křížení mezi dvěma rodičovskými liniemi (P), které jsou homozygotní pro alternativní alely genu, bude produkovat první filiální generaci (F1) hybridů, která je heterozygotní. Fenotypový projev heterozygotů je určován dominantní alelou páru a tento fenotyp je stejný jako u homozygotů s dominantní alelou. Fenotyp asociovaný s recesivní alelou se objeví pouze v F2 generaci u jedinců homozygotních s touto alelou. Při křížení mezi heterozygoty F1 se objeví v F2 generaci dominantní a recesivní fenotypy v poměru 3:1.
- Dvě kopie každého genu segregují během formování gamet. Každé vajíčko a každá spermie obsahují pouze jednu kopii genu, tedy jednu alelu každého genu. Samčí a samičí gamety se spojují náhodně při procesu oplození. Tento proces je popsán jako princip segregace.
- Segregace alel jednoho genu je nezávislá na segregaci alel jiných genů (nejsou-li ve vazbě). Tento proces je nazván jako princip volné kombinovatelnosti. Podle tohoto principu se budou při křížení mezi dihybridy AaBb tvořit F2 potomci s fenotypovým poměrem 9 (A-B-) : 3 (A-bb) : 3 (aaB-) : 1 (aabb).