Nevědomé využívání a spekulace?
6000 př.n.l. - Sumerové a babylóňané využívaly kvasinky k výrobě piva.
4000 př.n.l. - Egypťané objevili výrobu chleba s použitím kvasinek. Další fermentační procesy (jogurt, sýry, víno) byly objeveny v dalších starověkých civilizacích (Čína, …).
Pythagoras (492 - 432 př.n.l.) se zabýval dědičností ctností (odvaha, pravdomluvnost, ...) a spekuloval, že jsou dědičné a dotvářené vlivy prostředí - výchova.
420 př.n.l. - Sokrates (470? - 399 př.n.l.), řecký filosof, spekuloval proč se děti ne vždy podobají svým rodičům.
400 př.n.l. - Hippokrates (460 - 377 př.n.l.) určil, že mužská podoba dítěte je přenášena semenem. Analogicky odhadoval podobnou tekutinu u žen, protože děti jasně přijímají vlastnosti rovnoměrně od každého z rodičů (pangeneze).
Aristoteles (384 - 322 př.n.l.) zamítl Hippokratovu teorii. Navrhl, že veškeré vlastnosti jsou děděné od otce. Mužské semeno určuje formu dítěte. Matka poskytuje pouze materiál, z kterého je dítě vytvořeno. Děvčátka jsou tvořena působením krve matky.
;){kind=link}
100 n.l. - Římané spekulovali, že klisny jsou oplodňovány větrem.
100 – 300 Indští filosofové poprvé uvažovali o přirozenosti reprodukce a dědičnosti.
- Galenos (131 - 201) hlásal, že semeno tvoří obě pohlaví a je tvořeno z krve. Samčí a samičí se navzájem doplňují.
- Sv. Augustin (345-430) Bůh obdařil hmotu určitými silami sebevývoje a ponechal svobodu působení přírodních příčin v tvoření rostlin a zvířat. Přesto platilo creatio ex nihilo.
1100 – 1700 - Dominantním názorem je teorie spontánního plození, kdy se organizmy tvoří z neživé hmoty.
- Anglický lékař William Harvey (1578-1657) spojil své spekulace o původu ptačích vajec se záhadou plození a dědičností. Předpokládal, že noví jedinci vznikají spojením bezforemných substancí obou rodičů. Tato představa epigeneze byla v protikladu s udržovanou myšlenkou pre-existence životních forem.
1655 - Robert Hooke (1635 - 1703), Brit, navrhl svůj vlastní mikroskop a objevil hmotu, kterou nazval buňkami.
1668 - Francesco Redi (narozen 1626) provedl experiment, aby porovnal dvě soupeřící teorie, které usilovaly o vysvětlení, proč se červi nacházejí v hnijícím mase. Pozoroval, že v mase chráněném před mouchami se netvoří červi, zatímco v podobně nechráněném mase ne. Je to považováno za první vyvrácení důkazu spontánního plození a jako první použití řízeného experimentu.
1673 - Anton van Leeuwenhoek (1632 - 1723), holandský obchodník se zabýval skleněnými čočkami, používaných v mikroskopu. Byl prvním vědcem, který popsal prvoky a baktérie a předpokládal, že takovéto organizmy mohou být důležité ve fermentaci. Jeho pojednání o bleše je klasické dílo dokazující, že blechy stejně jako ryby, psi a lidé, jsou pohlavní bytosti. Také potvrdil (1677) objev Louise Dominicuse Hamma o existenci spermií.
;){kind=link}
1694 - Camerarius (1665 - 1721), profesor univerzity v Tübigenu, popsal ve svém spise pohlavnost rostlin.
