|
Přirozená i umělá selekce je prováděna v populacích s variabilitou ve znacích zapříčiněnou genetickými a negenetickými faktory (kvantitativní vlastnosti). Cílem selekce je měnit hodnot sledovaných vlastností v důsledku adaptace nebo cíleným záměrem člověka, v důsledku změny genetické struktury populace.
Selekce u kvantitativních vlastností je klasifikována do tří tříd:
|
Direkcionální selekce je důležitá při šlechtění rostlin a zvířat, kdy jsou selektovány fenotypové extrémy na jedné straně křivky. |
| Stabilizující selekce vede k upřednostnění fenotypů se středními hodnotami a odstraňuje jedince s extrémními fenotypy. Tato selekce udržuje dobře adaptovanou populaci na své prostředí. | |
| Disruptivní selekce je naopak selekce proti fenotypům se střední hodnotou a vybírá extrémní fenotypy. Taková situace může nastat v přirozených populacích v heterogenním prostředí. |
Realizovaná heritabilita - předpověď efektu selekce
Odpověď na selekci se u kvantitativních
znaků vyjadřuje hodnotou genetického zisku 
(~ selekční zisk, odpověď na selekci). Genetický
zisk je rozdíl mezi průměrnou hodnotou vlastnosti v původní rodičovské
populaci a průměrnou hodnotou generace potomků 
vybraných rodičů.
|
Selekční
diferenciál d (~ selekční diference ~ výběrový rozdíl)
je rozdíl mezi průměrnou hodnotou vlastnosti vybraných (selektovaných)
rodičů  a průměrnou hodnotou původní rodičovské
populace  .
Genetický zisk je dán vztahem:
Protože je hodnota heritability odhadnuta až po provedení selekce, nazývá se jako heritabilita realizovaná:
|
Koeficient heritability je významný zejména ve šlechtění zvířat, neboť umožňuje předpovídat budoucí užitkovost potomstva a na jeho základě se určuje metoda selekce a plemenitby.
