Genetický kód

Genetická informace

Genetická informace (GI) je informace primárně obsažená v nukleotidové sekvenci pomocí čtyř deoxyribonukleotidů v DNA řetězcích (A, T, G, C) nebo čtyř ribonukleotidů v RNA řetězcích (A, U, G, C), která se dědí. Genetická informace je informací o primární struktuře peptidů (v DNA a RNA sekvenci), DNA (v RNA sekvenci) nebo tRNA, rRNA (v DNA sekvenci). 

Způsob přenosu genetické informace

Přenos genetické informace je souhrnně zobrazen v ústředním dogmatu molekulární biologie, kde je možný přenos GI z nukleové kyseliny do nukleové kyseliny, nebo z nukleové kyseliny do proteinu. Dosud se předpokládá, že není možný přenos GI z proteinu do nukleové kyseliny nebo z proteinu do proteinu.

Genetický kód

Na ribozomech dochází k překladu genetické informace ze sekvence nukleotidů nukleových kyselin do sekvence aminokyselin proteinů. Tato informace je zakódována, kdy jedna aminokyselina je kódována trojicí (tripletem) nukleotidů a tento kodon je základní jednotkou genetického kódu.

Princip čtení genetického kódu je podstatou translace a spočívá v jednosměrném a specifickém rozeznávání kodonů v mRNA antikodony tRNA nesoucí aminokyselinu na základě komplementarity bazí. Čtení genetického kódu se děje po tripletech.

 

2. báze kodonu

 
U C A G

1. báze kodonu

(5´ konec)

U
Phe UUU
Ser UCU
Tyr UAU
Cys UGU
U

3. báze kodonu

(3´ konec)

Phe UUC
Ser UCC
Tyr UAC
Cys UGC
C
Leu UUA
Ser UCA
stop UAA
stop*UGA
A
Leu UUG
Ser UCG
stop UAG
Trp UGG
G
C
Leu CUU
Pro CCU
His CAU
Arg CGU
U
Leu CUC
Pro CCC
His CAC
Arg CGC
C
Leu CUA
Pro CCA
Gln CAA
Arg CGA
A
Leu CUG
Pro CCG
Gln CAG
Arg CGG
G
A
Ile AUU
Thr ACU
Asn AAU
Ser AGU
U
Ile AUC
Thr ACC
Asn AAC
Ser AGC
C
Ile AUA
Thr ACA
Lys AAA
Arg AGA
A
Met I AUG
Thr ACG
Lys AAG
Arg AGG
G
G
Val GUU
Ala GCU
Asp GAU
Gly GGU
U
Val GUC
Ala GCC
Asp GAC
Gly GGC
C
Val GUA
Ala GCA
Glu GAA
Gly GGA
A
Val GUG
Ala GCG
Glu GAG
Gly GGG
G

I - iniciační kodon

* - Sec - aminokyselina selenocystein

stop - terminační kodon

Genetický kód k vytištění (pdf)

Vlastnosti genetického kódu

  1. Genetický kód je tripletový (třínukleotidový); jedna aminokyselina je kódována trojicí nukleotidů v nukleové kyselině (tripletem).
  2. Skládá se ze 64 kodonů.
  3. Je degenerovaný, nadbytečný; 1 aminokyselina může být kódována několika různými kodony.
  4. Aminokyseliny kóduje 61 kodonů (kodony se smyslem).
  5. Většina kodonů je synonymních, kdy různé kodony mají stejný smysl (kódují jednu aminokyselin).
  6. Kodony se stejným smyslem se rozdělují do 8-mi kodonových rodin (4 synonymní kodony lišící se 3. nukleotidem) a 5 dvoukodonových sad (dva synonymní kodony končící třetím nukleotidem jednoho na A a druhého na G nebo jeden na U a druhý na C.
  7. Je nepřekrývající se. Záleží, na kterém nukleotidu začne překlad. Posun čtecího rámce vede ke změně smyslu informace sekvence aminokyselin v proteinu.
  8. Některé kodony jsou nesmyslné, které nekódují žádnou aminokyselinu a mají funkci terminace translace: UAA (ochre), UAG (amber).
  9. Kodon UGA (opal) je bifunkční, má funkci terminace translace a také kóduje aminokyselinu selenocystein, který má svou vlastní tRNA.
  10. Kodon AUG je bifunkční: kóduje metionin nebo signalizuje začátek translace (iniciační kodon).
  11. Většina kodonů je univerzálních, takže mají stejný smysl u všech živých soustav (standardní genetický kód).
  12. Genetický kód podléhá evoluci.

V kterých živých systémech můžeme nalézt genetický kód lišící se od standardního?

Jak to souvisí s evolucí?