Ocelové mozky z Braunschweigu
Video obsahuje
- zakrytí mechanismu
- historické poznámky v psané angličtině
- zpětný přenos (mechanické cut-and-paste) a jeho využití v příkladech
- ukázky počítání s odrytým mechanismem
- pěknou hudbu z free knihovny Youtube
Ocelové mozky které se nikdy neunaví — to byl reklamní slogan kalkulátorů vyráběných v Německu na jihovýchodě spolkové země Dolní Sasko, v městečku Braunschweig. V putování historií mechanických kalkulátorů se pojďme podívat do tohoto městečka, které je trvale zapsáno v paměti matematiků jako rodiště Karla Friedricha Gausse, knížete matematiků, fenomenálního matematika, astronoma a počtáře, který žil a pracoval na přelomu 18. a 19. století. O Gaussovi a jeho počtářských schopnostech koluje mnoho legend o kterých se dnes již těžko dozvíme, do jaké míry jsou pravdivé a do jaké míry jsou smyšlené. Jistotou však je, že v roce 1801 Gasuss ohromil celý vědecký svět tím, že dokázal to co bylo považováno za nemožné: na základě tří pozorování planetky Ceres, která byla objevena v lednu 1801 a po pár dnech zmizela v záři slunečního kotouče, propočítal dráhu planetky a předpověděl, kde se planetka bude nacházet koncem roku. Na jím předpovězeném místě tato planetka byla skutečně objevena. Planetka Ceres nás zajímá i dnes: v roce 2015 k ní dorazila průzkumná sonda a můžeme se těšit na objevy, které vědci analýzou pozorování učiní, ale to je úplně jiná historie. Nás budou zajímat matematické výpočty. Těch musel kníže matematiků kvůli vypočítání dráhy planetky Ceres udělat opravdu hodně. Je velkou škodou, že si práci nemohl usnadnit použitím mechanických kalkulátorů, které se začaly vyrábět v Gaussově rodišti až patnáct let po jeho smrti.
Brunsviga, veleúspěšný klon Odhnerova kalkulátoru
V roce 1892 zakoupila firma Grimme, Natalis & Co sídlící v Braunschweigu licenci k výrobě Odhnerova kalkulátoru a začala jej vyrábět a dále rozvíjet pod názvem Brunsviga. Tato větev kalkulátorů byla velice inovativní a úspěšná. Proto se firma ve dvacátých letech dvacátého století přejmenovala podle svého úspěšného výrobku na Brunsviga Maschinenwerke. Úspěch kalkulátorů Brunsviga je spojen především se jménem hlavního konstruktéra Franze Trinkse. Tento inženýr vedl vývoj kalkulátorů Brunsviga od prvních krůčků v roce 1892 až do svého odchodu do důchodu roku 1926. Během svého působení zavedl řadu vylepšení (získal 40 patentů a čestný doktorát):
- Zúžil kalkulátor přesunutím počítadla otáček, které nenechal vyčnívat po straně, ale umístil ho napevno do horní části přístroje. (US Patent 975180 z roku 1907)
- Přidal přenos přes desítku nejenom ve výsledkovém registru, ale i v počítadle otáček, což umožnilo zrychlit některé výpočty a další výpočty provádět bez nutnosti zapisovat mezivýsledky. Registr otáček obsahoval dvě sady cifer, mezi kterými se dle kontextu výpočtu přepínalo automaticky.
- Osadil kalkulátor i systémem zpětného přenosu výsledku výpočtu do vstupního registru. Tato vlastnost byla neocenitelná pro uživatele, kteří násobili trojice čísel — například stavební inženýři při výpočtu objemů. Jejich práce se zjednodušila a eliminovalo se nebezpečí chyby.
Když v roce 1926 odcházel Franz Trinks do důchodu, zanechával po sobě vyspělý kalkulátor, který se vyráběl a úspěšně prodával i s minimem dalších inovací ještě v padesátých letech dvacátého století.
Slavné osobnosti vědeckého světa spojené s Brunsvigami
Ke svému rodákovi, Gaussovi, se firma znala a použila jeho podobiznu na plakátku s již zmíněným reklamním sloganem o ocelovému mozku, který se nikdy neunaví. Pokud jste na tomto plakátku knížete matematiků nepoznali, není to až taková ostuda — je to jedno z mála vyobrazení, kde Gaussovi chybí jeho typická pokrývka hlavy.
Firma Brunsviga velmi myslela na pohodlí a přání zákazníků. Není divu, že díky inovativnosti Brunsvigy si právě tuto značku oblíbily i největší autority tehdejšího vědeckého světa. Kalkulátor Brunsviga používal italský fyzik Enrico Fermi, průkopník atomového věku. Měl jej vždy po ruce i v Los Alamos kde během druhé světové války pracoval v projektu Manhatan na výrobě americké atomové bomby.
Jiným známým uživatelem byl Leslie Comrie, novozélandský astronom, průkopník numerické matematiky a průkopník použití strojů určených obchodníkům a ekonomům pro vědecké výpočty. Jeho počiny obsahovaly například první použití děrnoštítkového počítače pro vědecké výpočty, nebo série článků zaměřených na využití některých vyspělých kalkulátorů Brunsviga při matematických výpočtech.
Praktické příklady
Zanechejme povídání a podívejme se na konkrétní výpočty. Všechny bude podtrhovat stejná linie — lineární funkce.
Příklad 1. V tabulkách funkce sinus najdeme
Vychází
Příklad 2. Při dvourozměrné analýze metodou nejmenších čtverců,
kterou mimochodem zavedl již zmiňovaný kníže matematiků Karl
Friedrich Gauss, často používáme lineární regresi. K tomu je (mimo
jiné) nutné provést výpočet součtů
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
---|---|---|---|---|---|
1.2 | 1.3 | 1.4 | 1.5 | 1.8 | |
22 | 26 | 28 | 31 | 33 |
U souboru hodnot z tabulky vypočteme všechny tři součty
současně. Ve vstupním registru vlevo nastavíme hodnotu
Podobně je možno záměnou rolí proměnných
Příklad 3. Zkusme hledat čísla
Našli jsme řešení
Brunsviga Twin ve vojenství
Poslední uvedený výpočet, výpočet průsečíku dvou přímek, našel důležité uplatnění v armádě. Nepřátelské stanoviště bylo pozorováno ze dvou míst o známých souřadnicích. Souřadnice těchto dvou míst a odpovídající směry k nepříteli definovaly dvě přímky. Nalezením průsečíku přímek byly vypočteny souřadnice nepřítele. Pouze velmi přesný výpočet však umožnil přesné nastavení palby. Proto bylo v praxi nutno provádět tak, abychom měli k dispozici co nejvíce desetinných míst. Při postupu podle Příkladu 3 nebylo možno požadované přesnosti dosáhnout. Díky tomu že výsledkový registr máme rozdělený na poloviny a navíc se posunuje, tak se po chvíli buď přestane dostávat počet desetinných míst, nebo výpočet z pravé poloviny začne kolidovat s výpočtem z poloviny levé. V našem příkladě jsme tuto kolizi oddálili tak, že jako vstupní data byla použita čísla s malým počtem cifer. Toto však nebylo reálné provádět v praktických aplikacích. Pro řešení úlohy přesného výpočtu souřadnic pro armádu byla zkonstruována dvojitá Brunsviga. Jednalo se o dva kalkulátory, které měly společnou kliku a počítadlo otáček. Kalkulátor obsahoval uprostřed přepínač, který umožnil volit, zda se mají obě poloviny otáčet ve stejném směru, nebo ve směru navzájem opačném.
Známá je historie dvojitých Brunsvig v britské armádě za druhé světové války. Ty byly bohužel ztraceny během nepříliš zdařilé evakuace Dunkerqu v roce 1940. Proto spojenci museli vyvinout vlastní dvojité počítače. Německá Brunsviga totiž byla továrna vyrábějící pro nepřítele. Úkol se podařilo vyřešit spojením dvou amerických kalkulátorů Marchant. Dvojitý Marchant zkonstruovaný z nouze spojením dvou jednoduchých kalkulátorů nad sebe se v britské armádě používal do začátku 60. let dvacátého století, kdy byl nahrazen modernějšími dvojitými Brunsvigami.
Odkazy
- 1914 Brunsviga MA Midget German Pin-Wheel Calculating Machine by Kris obsahuje pěkný popis základních operací (pro odmocňování však existují lepší metody)
- Inside a mechanical calculator by Joseph DiGiovanni obsahuje detailní ukázku a popis, jak to funguje uvnitř
- John Wolf's Museum — Brunsviga
- The "Twin Marchant" and its place in history, obsahuje informace o dvojitých Brunsvigách
- Rechenmaschinen Illustrated
Robert Mařík, duben 2015