V tomto dokumenty jsou snippety pro LaTeX. Můžete si je vykopírovat do svého dokumentu a upravit dle potřeby. Fungují pro LaTeX a MathJax a KaTeX. Tedy fungují i v systémech WeBWorK a Markdown.
Jednořádkové fungují i pro MS Word, ale je někdy nutné kód doladit podle požadavků software, například \sin{x}
místo úspornějšího \sin x
. Značka napravo od výrazu na samostatném řádku se do Wordu nevkládá jako rovnice \tag{znacka}
ale rovnice # (znacka)
Obecně v matematickém prostředí nezáleží na mezerách, ale některé interpretace toto pravidlo mohou porušovat. Například pro matematiku v textu na https://stackedit.io/ nesmí být mezera za prvním a před druhým dolarem.
Obecně v LaTeXu nezáleží na koncích řádku, ale některé interpretace toto pravidlo mohou porušovat. Například v textu na https://stackedit.io/ způsobí konec řádku na vstupu ukončení řádku na výstupu (což zpravidla nechceme).
LaTeXový příkaz k ručně nakreslenému symbolu najde služba Detexify
LaTeX slouží matematikům více než 30 let. Je tedy na síti spousta návodů nebo dotazů a odpovědí. Jsou i nástroje, kde si naklikáte vzorec interaktivně a poté zkopírujete LaTeX kód. Odpadá tím rychlost, jedna z hlavních výhod zápisu v LaTeXu, ale pro začátečníka se to může hodit.
\frac
je příkaz pro zlomek.$\sqrt 2$
a $\sqrt {121}$
vede na \(\sqrt 2\) a \(\sqrt{121}\). Špatně by bylo $\sqrt 121$
, které vede na \(\sqrt 121\). Podobně jednu polovinu můžu zapsat jako $\frac 12$
, ale jednu desetinu už jako $\frac 1{10}$
\,
, normální mezera je \␣
(zpětné lomítko a mezera), dlouhá mezera je \quad
.\(
a \)
. Pro matematické prostředí naformátované na samostatný řádek potom \[
a \]
. Na dolary a dvojdolary raději zapomeňte.Vykopírujte text z prostředního sloupce mezi značky $ $
pro matematiku v textu, mezi $$ $$
pro matematiku na samostatném řádku.
název | TeX | výstup |
---|---|---|
mocnina | x^2 y^{10} |
\(x^2 y^{10}\) |
index | x_0 y_{10}^3 |
\(x_0 y_{10}^3\) |
zlomek | \frac {A} {B+C} |
\(\frac {A}{B+C}\) |
funkce | f\colon \mathbb R^n \to \mathbb R^m |
\(f\colon\mathbb R^n\to\mathbb R^m\) |
vektor | \vec F(x,y) |
\(\vec F(x,y)\) |
přibližná rovnost | f(x,y)\approx \text{formula} |
\(f(x,y)\approx \text{formula}\) |
řecká písmena | \alpha \beta \varepsilon \varphi \dots |
\(\alpha \beta \varepsilon \varphi \dots\) |
funkce | \sin x\cos x\arctan x |
\(\sin x\cos x\arctan x\) |
nepředdefinované funkce | \mathop{\text{grad}} f |
\(\mathop{\text{grad}} f\) |
název | TeX | výstup |
---|---|---|
derivace | y',\ y'',\ y''',\ y^{(n)} |
\(y',\ y'',\ y''',\ y^{(n)}\) |
derivace | \frac {\mathrm dy} {\mathrm dx} |
\(\displaystyle\frac {\mathrm dy} {\mathrm dx}\) |
parciální derivace | \frac {\partial f} {\partial x} |
\(\displaystyle\frac {\partial f}{\partial x}\) |
druhá derivace | \frac {\mathrm d^2y} {\mathrm dx^2} |
\(\displaystyle\frac {\mathrm d^2y} {\mathrm dx^2}\) |
druhá derivace | \frac {\mathrm d^2} {\mathrm dx^2}y |
\(\displaystyle\frac {\mathrm d^2} {\mathrm dx^2}y\) |
smíšená parciální derivace druhého řádu | \frac {\partial^2 f} {\partial x\partial y} |
\(\displaystyle\frac {\partial^2 f}{\partial x\partial y}\) |
parciální derivace druhého řádu | \frac {\partial^2 f} {\partial x^2} |
\(\displaystyle\frac {\partial^2 f}{\partial x^2}\) |
parciální derivace z difuzní rovnice | \frac {\partial} {\partial x}\left( D_x \frac {\partial} {\partial y} T \right) |
\(\displaystyle\frac {\partial} {\partial x}\left( D_x \frac {\partial} {\partial y} T \right)\) |
gradient | \nabla u |
\(\nabla u\) |
divergence | \nabla \cdot \vec j |
\(\nabla \cdot \vec j\) |
rotace | \nabla \times \vec j |
\(\nabla \times \vec j\) |
název | TeX | výstup |
---|---|---|
neurčitý integrál | \int (x^2-\arctan x)^{\sin x} \,\mathrm dx |
\(\int (x^2-\arctan x)^{\sin x} \,\mathrm dx\) |
určitý integrál | \int_a^b \ln x \,\mathrm dx |
\(\int_a^b \ln x \,\mathrm dx\) |
dvojný integrál | \iint_M \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm dx\mathrm dy |
\(\iint_M \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm dx\mathrm dy\) |
dvojný integrál | \iint_M \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm dS |
\(\iint_M \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm dS\) |
křivkový integrál | \oint_C \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm ds |
\(\oint_C \frac 1{\sqrt{x^2+y^2}} \,\mathrm ds\) |
křivkový integrál | \int_C \vec F \,\mathrm d\vec r |
\(\int_C \vec F \,\mathrm d\vec r\) |
dosazení mezí | \left[ \frac {x^4}{4} \right]_{0}^{\sqrt 2} |
\(\left[ \frac {x^4}{4} \right]_{0}^{\sqrt 2}\) |
název | TeX | výstup |
---|---|---|
matice | \begin{pmatrix} A & B \\ C & D \end{pmatrix} |
\(\begin{pmatrix} A & B \\ C & D \end{pmatrix}\) |
matice s hranatými závorkami | \begin{bmatrix} A & B \\ C & D \end{bmatrix} |
\(\begin{bmatrix} A & B \\ C & D \end{bmatrix}\) |
sloupcový vektor | \begin{pmatrix} A \\ B \end{pmatrix} |
\(\begin{pmatrix} A \\ B \end{pmatrix}\) |
determinant | \begin{vmatrix} A & B \\ C & D \end{vmatrix} |
\(\begin{vmatrix} A & B \\ C & D \end{vmatrix}\) |
maticový součin | \begin{pmatrix} A & B \\ C & D \end{pmatrix}\begin{pmatrix} x \\ y \end{pmatrix} |
\(\begin{pmatrix} A & B \\ C & D \end{pmatrix}\begin{pmatrix} x \\ y \end{pmatrix}\) |
název | TeX | výstup |
---|---|---|
cdots | A+B+\cdots+Z |
\(A+B+\cdots+Z\) |
vdots | \begin{pmatrix} x_0 \\ \vdots \\ x_n\end{pmatrix} |
\(\begin{pmatrix} x_0 \\ \vdots \\ x_n\end{pmatrix}\) |
dots | i\in\{1,2,\dots,n\} |
\(i\in\{1,2,\dots,n\}\) |
ddots | \begin{pmatrix}1&&\\&\ddots&\\&&1\end{pmatrix} |
\(\begin{pmatrix}1&&\\&\ddots&\\&&1\end{pmatrix}\) |
název | TeX | výstup |
---|---|---|
big | \bigl( x+y \bigr) |
\(\bigl( x+y \bigr)\) |
Big | \Bigl[ x+y \Bigr]^5 |
\(\Bigl[ x+y \Bigr]^5\) |
bigg | \biggl( x+y \biggr) |
\(\biggl( x+y \biggr)\) |
Bigg | \Biggl( x+y \Biggr)^{\sin x} |
\(\Biggl( x+y \Biggr)^{\sin x}\) |
natahovací | \left( x+y \right) |
\(\left( x+y \right)\) |
natahovací | \left( x+\frac{y^{e^{x^{14}}}}{1-x^{12}} \right) |
\(\left( x+\frac{y^{e^{x^{14}}}}{1-x^{12}} \right)\) |
\tag
.$$
\begin{aligned}
a + b &= c\\
e &= x + y
\end{aligned}
\tag{N}
$$
\[ \begin{aligned} a + b &= c\\ e &= x + y \end{aligned} \tag{N} \]
$$
\begin{aligned}
a = b & + c\\
& + y
\end{aligned}
\tag{M}
$$
\[ \begin{aligned} a = b & + c\\ & + y \end{aligned} \tag{M} \]
Číslo | Špatně | Správně | Vysvětlení |
---|---|---|---|
1 | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336*l^{0.67}.\] | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}.\] | Špatně je zápis násobení. Násobení zapisujeme hvězdičkou jenom ve vstupech pro počítač. Pro texty určené lidem hvězdičku nepoužíváme. Nepíšeme buď nic, nebo \times nebo \cdot , tj. \(1.336\times l^{0.67}\) nebo \(1.336\cdot l^{0.67}\). |
2 | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 \mathrm l^{0.67}.\] | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}.\] | Špatně je font pro proměnnou označující délku kroku. Matematické proměnné zapisujeme matematickou kurzívou. To je defaultní font v matematickém prostředí, tedy v praxi to znamená, že nic ručně nepřepínáme, pokud si opravdu nejsme jisti, že to je potřeba (jako například u jednotek). |
3 | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}\] | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}.\] | Špatně je chybějící konec věty. Na konci věty píšeme tečku. (Pozor, toto pravidlo nemusí platit v anglickém textu, tam záleží na typografovi publikace.) |
4 | Jednotka derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \(s^{-1}.\) | Jednotka derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \(\mathrm s^{-1}.\) | Špatně je font pro zápis jednotky. Úmysl byl zapsat převrácenou hodnotu sekundy, ale zapsána je převrácená hodnota dráhy. Fyzikální jednotky se nepíšou matematickou kurzívou, ta je vyhrazena pro proměnné. Přepínáme do textového fontu příkazem \mathrm . |
5 | Jednotka derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\mathrm s^{-1}.\] | Jednotka derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \(\mathrm s^{-1}.\) | Špatně je umístění vzorce s jednotkou na samostatný řádek. Velmi krátké vzorce si umístění na samostatný řádek zaslouží jenom vyjímečně. Napříkad pokud vzorec potřebujeme očíslovat. Krátké matematické výrazy píšeme do textu odstavce. |
6 | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je: \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}.\] | Derivace rychlosti dinosaura podle délky kroku je \[\frac{\mathrm dv}{\mathrm dl}=1.336 l^{0.67}.\] | Špatně je použití dvojtečky. Snažíme se o co nejhladší začlenění matematických výrazů do textu. Kdyby místo vzorce bylo slovo, tak taky žádnou dvojtečku nepoužíváme. Proto není potřeba ji psát ani v situaci, kdy je místo slova vzorec. Co není potřeba psát a nepřispívá k čitelnosti, to ani nepíšeme. (Podobně jako tečka za větou, pravidlo nemusí platit v jiných jazycích a při speciálních požadavcích typografa.) |
7 | Z Buckinghamova II teorému vyplývá pro kužel s daným úhlem u vrcholu vztah mezi objemem \(V\) a výškou \(h\) ve tvaru \[V = kh^3.\] | Pro kužel s daným úhlem u vrcholu je objem \(V\) úměrný třetí mocnině výšky \(h\), tj. platí \[V = kh^3\] pro vhodnou konstantu \(k\). | Špatně je název věty, v názvu není římská dvojka, ale velké řecké písmeno “pí”. Obecně platí, že ve vlastních textech používáme jenom takové informace, o kterých jsme stoprocentně přesvědčeni, že jsou správně. Pokud si například nejsme jisti názvem věty, v naprosté většině textů je možné se mu vyhnout. |
8 | \(k\) je konstanta úměrnosti. | Veličina \(k\) je konstanta úměrnosti. | Není vhodné začínat větu matematickým výrazem. Vždy je možné použít formulaci, kdy věta začíná běžným slovem. Poté je možné toto slovo napsat s velkým písmenem na začátku a je zcela zřejmé, že zde začíná nová věta. |